Arthur Conan Doyle: Pes baskervillský. Nejslavnější případ Sherlocka Holmese s unikátním (atmo)sférickým zvukem

Nečekaná smrt sira Charlese, známého místního dobrodince, otřásla jinak klidným baskervillským panstvím. O to více, že ji provázely zprávy o zjevení obrovského psa, krvelačné bestie, která prý pronásleduje rod Baskervillů už po mnoho generací.

Jsou to jen povídačky? Anebo ona hrůzostrašná historie představuje skutečné nebezpečí i pro posledního potomka slavného rodu sira Henryho, který se na zámku chce usadit? Blízký rodinný přítel Mortimer nelení a do případu zapojí nejvěhlasnějšího z londýnských detektivů.

A Sherlock Holmes záhy pochopí, že před sebou nemá žádnou banální kauzu, ale spletitý případ, plný tajemství a zločinných spádů, v němž je třeba našlapovat stejně obezřetně jako na vratkých kamenech uprostřed grimpenské bažiny...

Působivá zvuková atmosféra

Klíčovým prvkem nejnovější rozhlasové inscenace z roku 2021 je pohlcující zvuk, který vás přenese z pokoje na Baker Street do rušných londýnských ulic i na tajemná blata, kterými obchází záhadné a nepolapitelné psí stvoření.

Za působivostí zvukové atmosféry, připravované s použitím binaurálních prvků, stojí mistr zvuku Dominik Budil a autor hudby a zvukového designu Ondřej Gášek.

Legendární rozhlasová četba

Nejde samozřejmě o první střet rozhlasu se Psem baskervillským. První český překlad románu vyšel pod názvem Pes z Baskervillu v roce 1903, tj. dva roky poté, co vyšel originál. Byl to navíc zřejmě vůbec první z Sherlockových příběhů přeložený do češtiny.

Právě po tomto románu sáhli i čeští rozhlasoví tvůrci jako vůbec po prvním s holmesovské série. V roce 1962 upravil Vojtěch Jestřáb překlad Františka Gela do podoby 10dílné dramatizované četby na pokračování.

Josef Červinka (vlevo), autor první rozhlasové adaptace Psa baskervillského|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Realizace se tehdy ujal režisér Josef Červinka, který zároveň svůj hlas propůjčil doktoru Watsonovi, vlastně hlavní postavě tohoto seriálu. Četba se záhy po uvedení stala doslova legendou pro své mimořádně sugestivní zvukové zpracování.

První filmovou adaptaci točil Čech

Bez zajímavosti ovšem není ani skutečnost, že za první filmovou adaptací Psa baskervillského stojí Čech. Už v roce 1936, tedy čtvrtstoletí před rozhlasem, natáčí český režisér Karel Lamač v německých filmových studiích film Der Hund von Baskerville.

Hororová atmosféra rafinovaně vystavěného příběhu znovu a znovu láká filmaře a ve druhé polovině 20. století vznikne dalších pět filmových adaptací. Dlouhá řada dalších citací, adaptací i napodobenin a parodií pak svědčí o tom, že Psisko z Baskervillu je jeden z nejlepších a nejslavnějších příběhů Sherlocka Holmese.

Posmrtný případ?

A přitom když v roce 1901 začal román v časopise Strand Magazine vycházet na pokračování, bylo to pro milovníky Sherlocka Holmese velké překvapení. Jeho autor Arthur Conan Doyle totiž slavného detektiva nechal sedm let před tím v povídce Poslední případ zahynout.

Doyle pak odjel na cesty po Evropě a Africe, věnoval se novinařině a své lékařské praxi, dokonce se dobrovolně zúčastnil búrské války a neúspěšně kandidoval do parlamentu. A teď se vrací se slavným detektivem a jeho věrným druhem doktorem Watsonem zpět?

Čtenáři se tehdy dychtivě nořili do komplikovaného děje plného tajemství a tíživé atmosféry pochmurné vřesovištní krajiny na jihozápadě Anglie. A s překvapením zjišťovali, že vlastně čtou brilantní gotický román, navazující na nejlepší tradice tohoto žánru…