Paulína Tabery: Jakého prezidenta si Češi přejí? Hlavně aby byl slušný a nestranný

„Když jsme se lidí ptali, co od nejvyššího ústavního činitele očekávají, slyšeli jsme velice univerzální požadavky. Prezident by podle nich měl být inteligentní a vzdělaný, ale také charakterní a slušný člověk,“ vyjmenovává vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery.

Vedle osobnostní charakteristiky prezidenta se ale respondenti vyjadřovali i k roli prezidenta jako instituce. „V této rovině lidi od prezidenta očekávají hlavně nadstranickost a nestrannost.“

Vzestupy a pády Václava Havla

Jakému renomé se těšil první polistopadový prezident Václav Havel? „Roli zde samozřejmě hraje několik faktorů. Pokud se na Václava Havla díváme jako na aktivního politika, vidíme, že důvěra v jeho prezidentský úřad byla na začátku 90. let obrovská, kolem 75 %,“ dokládá Tabery.

Čtěte také

Hudebník Jiří Hlaváč: Václav Havel věděl, že pravda je mravní závazek

Politické působení pak ale jeho důvěru trochu snížilo. „Byly tam různé vzestupy a pády, ale obecně můžeme konstatovat, že málokdy u Václava Havla převážila nedůvěra nad důvěrou. Odcházel s převažující důvěrou.“

Jiná věc je, pokud je Václav Havel hodnocen jako historická osobnost. „V našich průzkumech se často ptáme na historické vědomí a národní identitu. Jako největší historickou osobnost Češi vždy vedle Karla IV. a T. G. Masaryka uvádějí i Václava Havla.“

Zajímavé podle socioložky je, že Václav Havel byl takto hodnocen už za svého aktivního působení. „Jako největší českou osobnost ho spontánně jmenovalo 10 % dotázaných. Poté, co zemřel, stoupl podíl na 20 %.“

Turbulentní Klaus a Zeman

Díky tomu, že se data sbírají kontinuálně, dá se politická kariéra Václava Havla velice dobře porovnat i s působením jeho následovníků – Václava Klause a Miloše Zemana.

Čtěte také

Cyril Höschl: Politici se nemění, jiný je kontext vnímání

„I Václav Klaus se těšil relativně vysoké důvěře. Ta ale prudce opadla po vyhlášení amnestie. S nástupem Miloše Zemana do funkce prezidenta se pak důvěra v prezidentský úřad opět na čas obnovila.“

Miloš Zeman ale podle Tabery zažívá turbulentní časy. „Důvěra v Miloše Zemana se pohybuje nahoru a dolů podle jednotlivých jeho akcí, což jsme předtím nikdy neviděli. Veřejnost si o něm nicméně myslí, že zná dobře problémy obyčejných lidí.“

Největší předností Václava Havla byla podle veřejnosti schopnost reprezentovat stát v zahraničí. U Václava Klause zase lidé vnímali, že dbá o vážnost úřadu. „Z toho můžeme vidět, že požadavky občanů na prezidenta jsou opravdu velmi univerzální. Měl by to být člověk morální, charakterní, vzdělaný, se vztahem k zemi a lidem. Dost akcentovaný je přitom požadavek jeho nadstranickosti a nestrannosti,“ uzavírá Paulína Tabery.

Další témata rozhovoru: jaké vysvědčení si v průzkumech veřejného mínění odnáší dosluhující vláda Andreje Babiše?; co lidé očekávají od nové vlády?; jaká nálada panuje ve společnosti?