Přepis: Jak to vidí Paulína Tabery – 15. prosince 2021

15. prosinec 2021

Hostem byla socioložka Paulína Tabery.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Půl deváté, dobrý den a dobrý poslech pravidelného zamyšlení nad tím, co společnost zajímá. Svůj pohled i data nabídne socioložka Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění. Dobrý den, já vás vítám.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme především průzkumy veřejného mínění, nakolik jsou respondenti spokojeni s prací jednotlivých ministrů v končícím kabinetu. Jak se vyvíjela důvěra ve vládu Andreje Babiše, jak v průzkumech dopadlo hodnocení tří polistopadových prezidentů Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana. A komu a proč občané nejvíce důvěřují. Přeji nerušený poslech. Předání moci vítězi voleb je v České republice na spadnutí. Pozítří prezident Miloš Zeman jmenuje novou vládu definovaného premiéra Petra Fialy. Paní Tabery, s jakým hodnocením odchází do dějin menšinová vláda, hnutí ANO a sociálních demokratů premiéra Andreje Babiše?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Asi není překvapivé, že každé vládě ke konci volebního období jistým způsobem klesá důvěra. Vždycky, když nová vláda nastoupí důvěra ve vládu se vyšvihne po volbách. A potom postupně dost záleží na tom, jak, jak rychle ta, ta důvěra klesá. Někdy, někdy se dlouho drží relativně stabilní. A podobně to bylo i s vládou Andreje Babiše. Byla relativně, ta důvěra byla kolem 40, 43, 45 % relativně dlouho. A samozřejmě něco s tím udělala pandemie. My jsme viděli na jaře roku 2020 prudký vzestup důvěry. Tam ta novost situace, strach, obavy, semknutí společnosti způsobily nárůst důvěry a od té doby důvěra relativně rychle klesala. A viděli jsme třeba mezi, mezi samozřejmě ono to mělo ještě s k uklidněním situace, došlo k nějakému lehkému posílení důvěry, ale a už se nikdy nevrátil na původní hodnoty. A viděli jsme teď vlastně mezi, mezi, dejme tomu říjnem, kdy jsme naposledy měřili my vlastně osobním dotazováním a mezi červnem 2021, říjen 2020, červen 2021 poměrně razantní pokles důvěry. A lehce to přes léto ještě, ještě trochu stouplo, ale už nikdy ne, ne nějak dramaticky a dostali jsme se někam na míru důvěry kolem, kolem 30 %. Takže vláda, vláda odchází s o něco horším hodnocením, než měla, než měla celé, celé volební období. A pandemie samozřejmě měla na, na důvěru vlády, vládě poměrně velký vliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Liší se ty body, kdybych tak řekla z těch vašich průzkumů paní Tabery, co se týče teď toho odcházejícího kabinetu nějak výrazně od situace, kdy odcházely předchozí kabinety, třeba i ten minulý kabinet Andreje Babiše nebo vlády ještě před ní?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
To je vlastně těžké hodnotit, co to znamená standardní odcházení vlády, protože teď je covidová situace. Předtím, jestli si pamatujeme, to sice byla vláda ČSSD a Andreje Babiše, ale byl to Bohuslav Sobotka, který vlastně před volbami, tak asi zhruba půl roku velmi razantním způsobem se postavil proti Andreji Babišovi. A ten rozkol, který vznikl ve vládě, opět měl vliv na důvěru vládě. Takže ta důvěra klesla, takže tam byl poměrně razantní rozkol. Předtím, co si pamatujeme třeba, já nevím, vláda třeba Petra Nečase ta odcházela dokonce s historicky možná nejnižší důvěrou, jaká kdy byla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ta odcházela velmi rychle.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ta odcházela velmi rychle a s nejnižší důvěru. Takže, když srovnáme ty tři situace, tak možná nejvyšší míra důvěry, řekněme, taková je teď. Ale to, co jsme viděli vždycky, že to, že to vládnutí končilo poměrně velkou nespokojeností s politickou situací a takovým poměrně upínáním se k novým volbám jako to co to, to co by mohlo tu situaci vyřešit, respektive jí vyřeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Oslovení respondenti hodnotili vládu un block jako celek, ale i vlastně program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení i osobu předsedy vlády, tedy premiéra. Můžeme to vzít třeba i po těchto jednotlivých kategoriích, jak tam respondenti odpovídali?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, tam opět v pandemii samozřejmě my jsme, my jsme to měřili teď jakoby ke konci volebního období. Jinak to měříme tak nějak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Průběžně.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Se snažíme průběžně. A vidíme, že tam byl vliv na komunikaci, to tam bylo poměrně, poměrně jakoby velký vliv. Samozřejmě, jak ministři postup, postupně tak odcházejí, tak i to spokojenost s personálním obsazením vlády, je v čase, v čase nižší, než byla na začátku při jmenování vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo z jednotlivých ministrů se těšil největší důvěře, s kým nebo s jakým rezortem byli respondenti nejvíce spokojeni, jak plnil své úkoly?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ono to, to měření je trocha samozřejmě, samozřejmě záludné, protože my víme, že když se doptáváme, že u některých ministrů jsou poměrně velké nevím. Takže samozřejmě ty známější ministři potom dopadají z relativně jakoby velkým, velkou důvěru, ale kdybychom to tak vzali, tak relativně velká důvěra byla samozřejmě v Andreje Babiše jako premiéra. Pamatujeme si vzestup Jana Hamáčka, tam opět v té pandemii to byla, to byla pro proměna důvěry. Poměrně populární byla i Jana Maláčová, to byla poměrně jako relativně populární a relativně viditelná politička. Takže to byli politici, který byli relativně vidět a měli i relativně vysokou míru důvěry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče té komunikaci s veřejností, jak se tady ten náhled respondentů vyvíjel, protože zpočátku se právě vládě hodně vytýkalo i z řad ještě stále současné opozice, už jenom dva dny právě špatná komunikace s veřejností, vysvětlováním, zejména restrikcí vývoje pandemie.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ono právě, jak to měříme celé volební období, tak nejdřív ta komunikace nebyla, nebyla hodnocena nějak, nějak kriticky. Ale to je, to je ta věc, která byla zasažena právě tou pandemií. To je věc, kde, kde samozřejmě ta, lidé, lidé postupně hodnotili tu komunikaci hůře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S jakou důvěrou v instituce vůbec se potýkají respondenti, jaké důvěře se těší nejenom teda odcházející vláda, to už jste popsala paní Tabery, ale i třeba prezident, Senát, zastupitelstva regionální.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Je to, je to tak, že, že měříme více institucí a jsou instituce, které jsou poměrně stabilní v čase a jsou instituce, které se mění. Vláda je jedna z těch, která reaguje poměrně, ta důvěra je tam poměrně, hodně reaguje na, na dění politické. Velmi podobné je to u prezidenta. U prezidenta dlouhou dobu převládala důvěra nad nedůvěrou. Bylo to tak půl na půl a v posledním roce vidíme pokles důvěry a převážení dokonce v červnu 2021 poměrně jako razantní převážení nedůvěry v instituci prezidenta. A i když se to o něco zlepšilo v těch dalších jako měřeních v červenci nebo, nebo v září. Nikdy už se nevrátila původní hodnoty na tu, na tu polovinu. Je to, je to teď kolem, kolem třetiny důvěřujících. Takže převažuje, převažuje výrazně nedůvěra. Podobné to bylo u Poslanecké sněmovny, která ale měla nižší míru důvěry, ale i tam vidíme velmi podobný vývoj jako, jako u vlády. To znamená postupný propad, propad důvěry, možná lehké zlepšení jako ke konci, když se situace v létě uklidnila. Ale opět výrazně převažuje nedůvěra. Naopak, když jste jmenovala ta zastupitelstva krajská nebo, nebo obecní. Tak to jsou instituce, kterým lidé věří poměrně stabilně. Tam se nic nestalo během covidové doby a poměrně výrazně. U těch starostů a místních zastupitelstev je to kolem 60 % důvěřujících. Tam ta důvěra převažuje. U krajských zastupitelstvech a hejtmanů obecně je to kolem těch 40 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste se ve vašich průzkumech ptali mimo jiné občanů i na to, jestli si myslí, že se zvolení politici zajímají o jejich názory, zda je s nimi v tom současném politickém systému jaksi zacházeno rovnoprávně, spravedlivě. Také jak jsou v České republice respektována lidská práva, co tam zaznělo?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
To jsou otázky, my se tak obecně ptáme na politický systém. Jsou to otázky, které vlastně mají měřit nějakou obecnou důvěru toho, jestli ten systém je nějakým způsobem odpovídá na požadavky lidí, takovým hodně obecným způsobem. A dlouhodobě převažuje názor, že politici se nezajímají o názory lidí a že vlastně nejsou dostatečně naslouchající nebo responzivní k těm, k těm jejich, jejich požadavkům. U samozřejmě dodržování lidských práv je to jiná situace, je to mnohem obecnější otázka, která už se netýká tolik toho politického systému. Takže tam je situace lepší. Ale my se dost často ptáme jako nejenom na tyhle ty otázky, ale i na vlastně toho, jestli, jestli politici jako dostatečně naslouchají, jestli se chovají tak, jak se od nich požaduje a tak dále. A tady vládne poměrně setrvale velká skepse.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se teď i osobně, jestli dovolíte paní Tabery, jaký je váš názor jako socioložky. Protože teď jsme mluvili o těch jednotlivých průzkumech, jak vy třeba hodnotíte možná i v kontextu teda na těch odpovědí respondentů v průzkumech ten uplynulý rok? Vím a už jsme o tom v Jak to vidí mluvili, že pro vás, nejenom pro vás osobně ale vlastně pro tým sociologů a vlastně jaksi těch tazatelů to vůbec nebylo snadné, protože jste se kvůli restrikcím nemohli ptát osobně těch jednotlivých respondentů. Takže i vám pandemie značně zkomplikovala práci.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Samozřejmě nejenom nám, ale všem agenturám, protože osobní dotazování je jedno z těch dotazování, které v České republice je ještě poměrně hodně rozšířené. A k některým lidem se obtížně dostává on-line nebo telefonem. Takže to osobní dotazování plnilo, plnilo svou roli. A samozřejmě v pandemii je to, je to velmi obtížné. Někdy téměř nemožné, protože my jsme skutečně nedotazovali od osobní dotazování od října 2020 až do, vlastně celý duben, začali jsme v květnu 2021. A je to samozřejmě tím, že nechceme vystavovat jak respondenty tak tazatele tomu osobnímu styku. A poté samozřejmě přišly, přišly velmi, řekněme tvrdé podmínky na to jak a kde se může dotazovat. Takže se snažíme dotazovat venku, nikoliv v uzavřených prostorech, v respirátorech. Nevyměňovat žádné materiály s respondenty a tak dále. Takže ono to hodně, hodně zasahuje nějaké, řekněme, plynulost a přirozenost toho, toho rozhovoru. A samozřejmě v průběhu pandemie se, se samozřejmě měla, měnila i ochota respondentů odpovídat. V době, kdy nebylo možné osobní dotazování, tak se prováděly třeba telefonické průzkumy a ze začátku dokonce mírně stoupla, stoupl zájem o odpovídání ve výzkumech, protože pro lidi to jednak bylo nové a chtěli se vyjádřit. A jednak část lidí zůstávala doma, protože skutečně ten první lockdown byl velmi rychlý a velmi striktní. Takže lidé měli ochotu odpovídat a ukazuje se, že postupně s tou pandemií samozřejmě i klesá, klesá ochota odpovídat a mění i z toho, na kolik jsou lidé unavení z lockdownu. Nakolik je ještě ta situace zajímá. Samozřejmě nakolik se cítí jako v pohodě nebo, nebo v nepohodě. Takže podle, podle toho se potom mění i ochota odpovídat. A obecně ta ochota odpovídat postupem času v těch výzkumech hodně klesá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že už jsou všichni unaveni těmi zprávami o koronaviru a mutacích a variantách po těch dvou letech?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Zprávami také, ale samozřejmě nejsou to jenom zprávy, protože jako málokdo z nás pozoruje pandemii, tak nějak jako nezúčastněné pouze v médiích. To samozřejmě není zahraniční zpravodajství třeba Malajsie, kde to skutečně sledujete jenom přes média. Tady vlastně každý z nás má nějakou osobní zkušenost, zasahuje mu to přímo do života, do pracovního života velmi výrazně, do života rodinného, protože samozřejmě rodiny žijou úplně jiný život, než byly zvyklí i kvůli zavřeným školám, zavřeným školkám, karanténám, vlastně testování. A samozřejmě to zasahuje i nějaké mezilidské kontakty nebo spíš přirozenost a zvyklosti v rámci, v rámci rodin. Jako navštěvování, nenavštěvování a podobně. To všechno, to všechno se vlastně prudce měnilo v průběhu pandemie několikrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Každý z nás je každý den konfrontován touto situací. Jak vy byste možná ohodnotila ty nálady ve společnosti na sklonku roku 2021?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Na sklonku roku 2021 my zatím ještě bohužel sbíráme data, takže ještě ty nejnovější nemáme. Ale je to, je to tak, že ta nálada se v průběhu roku měnila podle, podle závažnosti skutečně koronavirové situaci. My jsme viděli velkou skepsi někdy, pokud bych vzala data třeba National Pandemic Alarmu, který, který to měří ve čtyřech zemích. Tak jsme viděli velkou skepsi někdy zhruba únor, březen. Tam byl propad důvěry ve vládu. Narůstaly tam obavy a tak dále. A potom postupně se ta situace jako k létu i během léta začíná, začíná zlepšovat. Takže tím, jak vidíme, jak ta čísla rostou, ten život se uvolňuje. To léto bylo vlastně takové velmi, velmi, řekněme, uvolněné v tomto, ta nákaza v podstatě byla, byla minimalizována. Tak, tak i ta nálada obyvatel, obyvatel se se zlepšuje. A samozřejmě teď naopak v tom podzimu se to opět začíná, opět začíná zhoršovat. V minulém roce jsme viděli třeba prudký pokles jako nárůst obav a pokles důvěry třeba už v září. Nebo září, jak se začala 2020 zhoršovat ta situace, tak tam přesně lidé začínali vyjadřovat obavy a začínali být naopak jako nedůvěřiví a skeptičtí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nastupující nová vláda designovaného premiéra Petra Fialy o důvěru vlastně požádá v lednu 2022. Paní Tabery, vy už jste řekla, že ty končící vlády obvykle se potýkají s nižší nebo nízkou důvěrou voličů. Jaká jsou v tomto případě teď očekávání, co se týče nového kabinetu té pětikoalice?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, za normálních okolností by vám řekla, že ta důvěra určitě stoupne, že bude prostě vyšší, než, než byla v tu starou vládu, ale samozřejmě je vzhledem k tomu, jak vidíme zrovna tento ukazatel je dost navázaný na stav pandemie. Takže myslím si, že i to hodnocení, které potom třeba v lednu po tom nástupu vlády, když budeme provádět výzkum, dostaneme, bude tímto ovlivněn. Takže vlastně nejsem, nejsem si jistá, jestli ta důvěra bude o tolik, o tolik vyšší anebo i spokojenost s politickou situací a bude to podle mě dost záležet na tom, jaká, jaká bude aktuální situace v lednu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Paulína Tabery, host ve vysílání Českého rozhlasu Dvojky. Co občané očekávají od nejvyššího Ústavního činitele? V sobotu 18. prosince si připomeneme 10 let od úmrtí Václava Havla, polistopadového prezidenta posledního československého prezidenta a první hlavu státu samostatné České republiky.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, co očekávají od prezidenta, my jsme se na to kdysi ptali v našich, v našich výzkumech. Je to, je to možná už tomu tak 20, 20 let. A byly velmi univerzální požadavky. Bylo to, aby to byl člověk inteligentní, vzdělaný, aby to byl člověk charakterní slušný. A zároveň ale to byla také nějaká osobnostní charakteristika a co očekávali od prezidenta jako od instituce, byla jistá nadstranickost a nestrannost. To se tam, to se tam hodně objevovala. Ono to bylo měřeno otevřenými otázkami, takže lidé mohli vyjádřit cokoliv, co, co chtěli. A to byly takové, takové, takové dva, dva pilíře těch požadavků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakému renomé se Václav Havel těšil, respektive jak se vyvíjela jeho obliba?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, tam samozřejmě hraje, hraje roli několik faktorů. Můžeme se dívat na Václava Havla jako na aktivního politika. To znamená, můžeme skutečně zkoumat tu důvěru v prezidentský úřad, tak jak jsme o tom teď mluvili. A tam vidíme obrovský, obrovskou důvěru, 75 % zhruba a výše někdy na začátku devadesátých let. Tak samozřejmě to politické působení jako aktivního politika snižuje tu důvěru. A samozřejmě byly tam i nějaké jako vzestupy a pády v těch, v těch devadesátých letech a potom samozřejmě s opoziční smlouvou. Ale můžeme, můžeme to hodnotit jako, jako, jakože měl jako prezident relativně jako vysokou důvěru a málokdy převážela nedůvěra, nedůvěra nad důvěrou a odcházel právě s převažující důvěrou. Jiná věc samozřejmě je, když se podíváme na Václava Havla jako na historickou osobnost. Což v našich datech také máme, protože my nějakým způsobem se ptáme na historické vědomí a ptáme se jako na národní identitu. A máme otázku, kde lidem říkáme, že se můžou, že je opět otevřená otázka, ať nám řeknou, kdo je podle nich největší českou osobností, ať už historickou a historickou, anebo jako současnou. To znamená, ať zahrnou i ty moderní dějiny. A my jsme tam viděli, takové stálice tomu říkáme. Je tam vždycky Karel IV. Ten, ten je taková stálice. Potom Tomáš Garrigue Masaryk jako první prezident a Václav Havel. Václav Havel tam skutečně byl už za svého aktivního působení. Takže tam zhruba 10 % lidí ho spontánně, spontánně jmenovalo. A poté, co zemřel, se ten podíl stoupnul zhruba k jedné pětině k nějakým 18, 20 procentům lidí, který spontánně ho jmenují jako největší z českých osobností. Takže, kdybychom to měli shrnout, tak skutečně Václav Havel v historickém vědomí lidí patří k těm, k těm osobnostem, který formují českou národní identitu. Karel IV., Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel jsou těmi formativní prvky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vyloženě ze současnosti, jak veřejnost vlastně, nebo koho teda vnímá jako nejvýznamnějšího, nebo které osobnosti patří nebo těší se právě tomu respektu?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, jsou to právě tyto 3 osobnosti, protože my přesně tuto otázku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to pořád.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
To, to je, to je trio, které, které posledních 20 let překupuje. Je to skutečně, poslední výzkum jsme dělali v roce 2019. Ten prvním myslím byl 2003 srovnatelný nebo 2001. A skutečně v těch letech 2007, 2013, 2019 vždycky vidíte tyto 3 osobnosti přesně v tomhle pořadí. Je to skutečně, protože říkám, že to je jako vlastně významná osobnost českých dějin, protože je to velmi stálý, stálý ukazatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslel jsem někoho vyloženě třeba i aktivního, který mezi námi žije.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, samozřejmě oni se tam objevují osobnosti i nějaký aktuální Karel Gott se tam objevovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Marek Eben.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano, no tak ten, ten se tam, ale možná ano, taky se tam nějak procentuálně objevoval. Jaromír Jágr se tam objevoval celkem často, takže ano, objevuje se tam i ty, ale ta stálost těchto tří osobností jako říká něco o tom, jak, jak významné ty osobnosti jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak v průzkumech, paní Tabery, dopadlo hodnocení tří všech vlastně polistopadových prezidentů, jak Václava Havla, tak Václava Klause i současného prezidenta Miloše Zemana?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
To je právě, to je právě ono, že že, že my jsme, my jsme zkoumali a my máme možnost, jelikož ta data sbírají kontinuálně, vlastně srovnávat je, jak retrospektivně, tak přímo v té jejich politické kariéře. A bylo, bylo to skutečně tak, že i Václav Klaus se těšil relativně vysoké důvěře, velmi dlouhou dobu prezidentský úřad měl skutečně jako důvěru 70 % a podobně, jako skutečně byli jako lidé, lidé měli, měli jako na začátku jakoby relativně vysokou důvěru. Ta důvěra velmi spadla, vlastně to naše poslední měření, které bylo, které bylo po té amnestii, jako ukázalo tu, jako obrovský propad důvěry. S nástupem Miloše Zemana se ta důvěra obnovila zhruba k těm nějak na těch 50 %, kde potom jako dlouhou dobu byla. Ale Miloš Zeman zažíval poměrně turbulentní časy. Tam skutečně ta důvěra šla nahoru a dolů podle jednotlivých akcí, akcí prezidenta, což předtím jako tolik, jsme tolik neviděli. Jako třeba rozhlasové vystoupení prezidenta byl jeden jako obrovský zásah do té důvěry. Myslím, že to byl právě tady vše v Českém rozhlase, kde, kde to, kde to, kde ten, vlastně to jedno vystoupení skutečně jako způsobilo obrovský propad. Takže tam, tam ta turbulence byla, byla výrazná. A my samozřejmě ještě měříme takovou věc, že se ptáme na jednotné charakteristiky toho úřadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Třeba.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Promiňte, povídejte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, jestli plní funkce svěřené Ústavou, dbá o vážnost, důstojnost úřadu, jestli je v kontaktu s občany, zná jejich problémy, ovlivňuje vnitropolitický život, nezanedbatelná je i reprezentace v zahraničí.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Přesně tak a tam každý z prezidentů měl trocha jinou podle občanů. Měl trocha jinou, jinou slabinu a jiné výhody. Miloš Zeman, o němž si veřejnost myslí, že zná, že zná problémy obyčejných lidí. O Václavu Havlovi nebo Václavu Klausovi tam to hodnocení nebylo tak vysoké. Naopak u Václava Havla zase bylo velmi vysoké ve smyslu reprezentace v zahraniční. To byla jeho největší přednost podle veřejnosti. Ne nutně tak třeba dodržel jakoby plnění ústavní pravomocí anebo to dbaní o vážnost úřadu. To byla zase velká přednost Václava Klause, kde lidé vnímali, že dbá o vážnost u svého úřadu. A i to plnění ústavních, ústavních povinností vlastně to tam fluktovalo podle toho, na kolik prezident zasahoval nebo nezasahoval do, do politického dění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle nedávného průzkumu jiné agentury STEM/MARK si Češi přejí mít prezidenta, který je nezávislou morální autoritou, má reprezentativní vystupování a respekt v zahraničí a ideově by měl být prozápadním realistou. Zkoumali jste také třeba i tu jaksi orientaci hlavy státu?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ten prozápadní realismus tam nemáme. Nám, nám to nám to tehdy nevycházelo, ale je to tím, že my jsme to zkoumali velmi otevřenou otázkou, jako že ty lidé mohli jako jmenovat cokoliv. Ale jinak je to skutečně tak, že, že lidé mají poměrně obecné, ale vlastně nějak jako poměrně i jako velké nároky vlastně na prezidenta. Jako představuji si, že to skutečně bude morální, charakterní člověk, který je velmi vzdělaný, který má nějaké jako je, je samozřejmě zajímá se o lidí. To je jako taky ten důležitý aspekt toho, že má nějaký vztah k té zemi. Samozřejmě bude dobře tu zemi reprezentovat. Vlastně jsou takové univerzální, řekněme, velmi univerzální požadavky na, na politika, které by měl asi splňovat každý politik a tam my jsme tam ještě znamenali právě ten požadavek té nestrannosti nebo nadstranickosti u toho prezidenta. Ten tam byl poměrně dost, dost akcentovaný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude i, paní Tabery, průzkum, zda a v čem Václav Havel chybí 10 let po své smrti?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, zkusíme, zkusíme, zkusíme ho udělat. Připravujeme, připravujeme se na něj. A my jsme dělali při vlastně, po smrti Václava Havla takový průzkum v rámci zemí Visegrádské čtyřky. Protože nás zajímalo, jak je Václav Havel vnímány nejenom v České republice, ale i na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. A to, co se tam ukazuje, ukázalo je, že, že jednak v Maďarsku Václav Havel vlastně je poměrně neznámý. Tam 44 % lidí vůbec nevěděl, nevědělo, kdo to je. Ale nejenom na Slovensku, ale i v Polsku byl Václav Havel vnímán jako relativně významný dramatik a obhájce lidských práv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění. Děkuji za váš čas, informace i data a přeji vše dobré, na slyšenou.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Na slyšenou.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?