„Václav Havel přispěl k podceňování institucí.“ Václav Bělohradský, Vladimíra Dvořáková, Václav Malý a Paulína Tabery ve speciálu Jak to vidí... z kavárny Slavia – 10 let bez Václava Havla

17. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Václav Havel ve své oblíbené kavárně Slavia (1999)

„Václav Havel se 10 let po své smrti stal opět disidentem.“ Hodinový speciál Českého rozhlasu Dvojky vysílaný 17. listopadu 2021 živě z kavárny Slavia, kterou Václav Havel tak rád navštěvoval. Nad Havlovým odkazem diskutují filosof a politický sociolog Václav Bělohradský, politoložka Vladimíra Dvořáková, světící biskup pražský a přítel Václava Havla Václav Malý a socioložka a vedoucí Centra pro průzkum veřejného mínění Paulína Tabery. Moderuje Zita Senková.

„Václav Havel byl ukázněný bohém,“ myslí si biskup Václav Malý. „Byl to člověk bohémský, ale zároveň takový, že když něco slíbil, tak to splnil. Na něj bylo opravdu spolehnutí.“

Autorita nahrazující instituce

Podle filosofa Václava Bělohradského ovšem Havel představoval příliš obecné charakteristiky politiky. „Takže trochu přispěl k tomu českému podceňování institucí a jejich role ve společnosti.“

„Byl to prezident revoluční. Instituce moc nevnímal,“ souhlasí politoložka Vladimíra Dvořáková. „On nikdo nevěděl, jaký ten úřad má být. Takže spíš navázal na tu masarykovskou tradici, kde autorita nahrazovala fungování institucí.“

Havlovi a jeho týmu na Hradě nikdo nic nepřipravil. Začínalo se od nuly.
biskup Václav Malý

Zita Senková

„Po roce 1993 už to ale bylo složitější. To už fungovala ústava, která nebyla v mnohém ideální. A ta interpretace a dohady, jaké je postavení prezidenta, přetrvávají dodnes,“ přemýšlí Dvořáková.

Důvěryhodnost prezidentského úřadu

A jak se opravdu pohledem čísel vyvíjela obliba Václava Havla? „Tak, jak bychom předpokládali,“ popisuje socioložka Paulína Tabery. „90. léta znamenala velkou oblibu. 70 až 80 % důvěry v prezidentský úřad. Na sklonku 90. let ale nastal zlom.“

„V roce 1999 se důvěra a nedůvěra dostaly do vyrovnání. Pak ale důvěra zase začala stoupat a v roce 2003, kdy jeho úřad končil, už zhruba 60 % lidí znova prezidentovi důvěřovalo,“ přibližuje Tabery výsledky průzkumu Sociologického ústavu AV ČR.

Čtěte také

„Mělo to takový vývoj, který pozorujeme u všech politiků. Dnes, když zkoumáme důvěru politiků, tak ty nejdůvěryhodnější mají to, co by na konci 90. let znamenalo absolutní nedůvěru. To znamená, že dnes jsme kolem 45 %.“

„U prezidentského úřadu je to trochu jiné. Tam je to spojené s osobností. Václav Klaus měl poměrně vysokou důvěru. Až ke konci mandátu důvěra spadla na téměř minimum. A Miloš Zeman se celou dobu pere s tím, jestli nedůvěra nepřeváží. A momentálně už převažuje.“

Mytický příběh věčného disidenta

A jak Paulína Tabery sama jako zástupkyně mladší generace vnímá Václava Havla? „Mnoho mladších lidí si ho spojuje s nějakým příběhem. Vidíme člověka, který něčemu vzdoruje a nějak se s tím vyrovnává. Pro nás už to je jistý mytický příběh. Velmi podobný Masarykovi.“

„Já mám pocit, že Václav Havel se 10 let po své smrti stal opět disidentem,“ přemýšlí Vladimíra Dvořáková. „Že se stává také zase jakýmsi symbolem, přes který lidi vyjadřují svoji nespokojenost se současnou politickou kulturou a současnými problémy České republiky.“

Jaký je pozitivní i negativní odkaz Václava Havla? Co očekáváme od prezidenta? Kdo je nyní skutečná autorita, které požívá důvěru občanů? Bude mít někdy i Česko v čele státu ženu? Poslechněte si celý speciál pořadu Jak to vidí...

autoři: Zita Senková , Václav Bělohradský , Vladimíra Dvořáková , Václav Malý , Paulína Tabery , rota
Spustit audio

Související