Dějiny kuchyně: Kavárnou Slavia prošly dějiny

kavárna Slavia
kavárna Slavia

Kdo by neznal proslulou pražskou kavárnu Slavia? Dodnes ji najdete v bývalém paláci Lažanských na rohu Národní třídy, kousek od Národního divadla.

„Se zlatou kapličkou, svatostánkem naší kultury, jsou spojeny i počátky proslulosti kavárny,“ tvrdí historik Martin Franc, spoluautor rubriky Dějiny kuchyně. Když dnes řeknete kavárna Slavia, určitě si vybavíte Václava Havla, Pavla Tigrida, Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala. Taky ale cigaretový dým, klavírní hudbu a výhled na Vltavu a Národní divadlo. „Naše dějiny kavárnou procházely už od roku 1881,“ doplňuje Roman Vaněk.

Po vzniku samostatného Československa sem, vedle herců, začali ve velkém chodit takoví velikáni jako třeba bratři Čapkové, členové umělecké skupiny Tvrdošíjní nebo tehdy vznikajícího Devětsilu.

Trocha historie...

Proměňovat prostory v rozlehlou kavárnu začal podle historika France restauratér a hoteliér Václav Zoufalý. Bylo to ale jen tři dny před požárem Národního divadla (10. srpna 1881). Rodina Zoufalých patřila (nejen) na konci 19. století mezi nejvýznamnější gastronomické fajnšmekry. Jejich pochutiny jste tehdy mohli ochutnat v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici. Od roku 1916 vlastnili jedno z nejvýznamnějších pražských lahůdkářství na Zlatém kříži.

Slavia pak prošla několika vlnami rekonstrukcí, na začátku 20. století dostala velká okna secesního rázu a tehdy moderní thonetový nábytek z ohýbaného dřeva. „Taky elektrické větrání, které ji vyneslo mezi špičkové evropské kavárny. Rovnat se tak mohla s Vídní,“ dodává Vaněk.

Kavárna Slavia (současný interiér)

„Za vrcholný nápad považuji velká zrcadla, která prostor opticky zvětšila. Nechyběly na nich intarzie z perleti a slonové kosti nebo svítidla z bílého kovu. Vstup ve 30. letech ozdobil neónový nápis a vestibul se pyšnil mramorovým pultem šatny a vodotryskem s malým bazénkem. Je tam ostatně dodnes,“ doplňuje Franc.

Nacisty a komunisty málem nepřežila

Pak ale přišli nacisté, kdy se z kavárny Slavia stalo Kaffee Viktoria und Konditorei. K devastaci prostorné secesní kavárny pak přispělo znárodnění (na konci 40. let). Stala se součástí podniku Restaurace a jídelny Praha 1. Roman Vaněk má ale ve své sbírce jídelní lístek z její šťastné éry, z 30. let. „Bohužel ale není datován. Zdá se, že pochází z éry nově upravené kavárny po roce 1933,“ vysvětluje.

Menu z 30. let

„Upřímně, Slavia nepatří mezi podniky, kde by si potrpěli na francouzské vymyšlenosti haute cuisine,“ říká Vaněk. Nabízí vydatnou domácí stravu. Žádného labužníka určitě neurazí pečená husička s knedlíkem a zelím nebo podobně obložené vepřové karé. Taky třeba srnčí hřbet na smetaně, husí játra na cibulce, mozek s vejci, dušené ledvinky s rýží, husí žaludky. „Nebo dnes málo vídaný smažený brzlík s tatarskou omáčkou. To si ale nedám,“ říká historik. Přitom tehdy takové jídlo stálo 7,50 Kčs. Zkusit jste mohli taky kapra (smaženého se salátem, vařeného s máslem či pečeného).

Nějaké výstřelky ale nenajdete ani mezi předkrmy. „Ale taková kaviárová vejce za 7,50 nebo obložený chléb za pouhých 6 korun…?“ A dezert? Vybírat můžete mezi některými z kavárenských dortů, palačinkou (za 8 korun) nebo o dvě koruny dražší omeletou se zavařeninou.

kavárna Slavia