Osud jménem Anna Letenská

11. květen 2014

Hrdinkou nebyla jen ve filmu. A tak musela za protektorátu skončit v Mauthausenu. Kolikrát ale zvednete hlavu, abyste si přečetli její jméno aspoň jako název ulice?

Kdykoli jdu ulicí Anny Letenské, vrací se mi obrazy z filmu Přijdu hned. Komediální filmová idylka měla zlepšit náladu, uvolnit stísněnou, až zlověstnou atmosféru po atentátu na Heydricha. A podle dobových ohlasů se záměr podařil. Při promítání se lidé dobře bavili, smáli a konečně se alespoň trochu rozptýlili.

Nemohli tušit, že prostořeká domovnice, která je tolik baví, už nikdy nepřijde. Film Přijdu hned byl posledním, který Anna Letenská natočila. Bezprostředně po natáčení byla zatčena, vyslýchána a později zavražděna v koncentračním táboře Mauthausen.

Jediná česká herečka popravená nacisty

Od popravy Anny Letenské uběhlo víc než 70 let. Sedím v příjemné kavárně v centru Brna. Milá, vtipná a příjemná dáma naproti mně vypráví, jaký byl její táta Jiří Letenský. „Ozdoba společnosti, bezvadný parťák. Víc kamarád, než otec-vychovatel.“

Romana Růžičková

O své matce Anně Letenské prý moc povídat nechtěl. „Vzpomínky určitě bolely a maminka mu jistě chyběla.“ Evě Letenské zbylo po otci pár fotografií. Jsou mezi nimi i obrázky Andy nebo taky Nány, jak si sama Anna Letenská říkala. Obrázky už jsou hodně zašlé. Nesou stopy častého prohlížení. O to víc jsou ale cenné.

Svou čest ani morálku neprodala

Rozvod, pak obrovská láska, svatba, vrchol herecké kariéry, pomoc lidem v ohrožení života a tragická ztráta života. To vše se vešlo do několika měsíců.

Anna Letenská je dnes jméno ulice. Je to ale jméno, na které máme proč být pyšní, na které bychom neměli zapomenout. Zvednout hlavu se vyplatí, a to nejen při chůzi ulicí Anny Letenské.

Záznam dokumentu naleznete v iRadiu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?