Oslí můstek
Záchrana mizerných řečníků. Slovní most, po kterém lze přeskočit od tématu k tématu, ačkoli spolu nesouvisejí a logiku to zrovna nedává.
Někdy se tak říká i mnemotechnickým pomůckám.
Šetři se osle (6 378 = rovníkový poloměr planety Země v km)
První oslí můstky prý vymýšlel francouzský filosof Jean Buridan. Když svým studentům přednášel o Aristotelovu učení, vymýšlel jim různé průpovídky a slovní hříčky.
Jean Buridan se narodil někdy před rokem 1300 v kraji Artois v severní Francii. Studoval na artistické fakultě pařížské Sorbonny a velmi mlád, ještě mu nebylo ani třicet, se stal jejím rektorem. Studenti ho doslova milovali, protože namísto suchopárných scholastických výkladů užíval své vtipné komentáře. Jako jeden z prvních definoval základní pojem mechaniky – setrvačnost. Přednášel logiku, filosofii a etiku a napsal řadu pozoruhodně originálních komentářů hlavně k Aristotelovým spisům.
A kde zůstal osel?
Buridan se s Aristotelem neshodl mimo jiné v otázce svobodné vůle. V Aristotelových spisech najdeme zmínku o muži, který má stejně velký hlad jako žízeň a sedí přesně uprostřed mezi pohárem vody a kusem žvance. Přemýšlí, do čeho se má pustit dřív. Má je nejprve najíst nebo napít? Přemýšlí tak dlouho, že zemře hlady a žízní. Aristoteles totiž považoval za jediný zdroj rozhodování intelekt založený pouze na vyhodnocování objektivních hledisek.
…mezi dvěma otýpkami sena
Ale Buridan tvrdil, že součástí intelektu je i svobodná vůle. K intelektu patří, a dokonce je to ona, která intelekt vede v případech, kdy se nelze rozhodnout mezi dvěma stejnými možnostmi. A aby to bylo ještě názornější, dosadil jsem do té bajky místo muže osla váhajícího mezi dvěma otýpkami sena tak dlouho, až nakonec zdechne hlady. Protože se nedokáže rozhodnout, kterou si má vybrat.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.