Novinářská kachna

31. březen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy gumová kachnička (ilustrační foto)

Senzační nebo skandální, ovšem neověřené, a proto zpravidla lživé zprávě se říká novinářská kachna. Proč ale zrovna kachna?

Co má vrubozobý vodní pták společného s novinařinou?

Verze číslo jedna

Francouzské Zemědělské noviny na konci osmnáctého století otiskly článek Nový způsob chytání divokých kachen.

„Chceme-li uloviti co nejvíce kachen s co nejmenším úsilím, použijeme žalud, který jsme předem uvařili v projímadle. Tento žalud uvážeme na rybářský vlasec, který kachnám u rybníka předhodíme. Jakmile první nastražený žalud spolkne, máme vyhráno, Díky projímadlu ho pták ihned zase vykadí. Lákavý žalud pak spolkne druhá, po ní třetí kachna, a zanedlouho máme celé hejno navlečené za sebou na vlasci jako korálky.“

Tohle je klasický příklad novinářské kachny. Tento způsob chytání vodního ptactva používal slavný Baron Prášil.

Verze číslo dvě

Zhruba před sto lety začali vydavatelé novin nepodložené informace opatřovat latinskou zkratkou N. T., tedy „non testatum“, anglicky „not testified“. Obojí znamená „neověřeno“. A teď si to řekněte pěkně nahlas: N. T., en-té, ente! Už chápete? Německé die Ente znamená česky kachna.

Druhá verze se jeví mnohem pravděpodobnější, ale je nutno vzít v úvahu ještě jednu skutečnost: Jistý německý historik žurnalistiky, původně horlivý zastánce teorie N. T., prý objevil karikaturu už z roku 1849. Je na ní novinář s brašnou, ze které vykukují dvě kachny. Po tomto objevu prý začal dotyčný o pravdivosti teorie N. T. silně pochybovat.

Stéblo (ilustr. foto)

Zpráva, na které není ani zbla pravdy

Už víme, že novinářská kachna je zpráva netestovaná, tedy neověřená, takže na ní zpravidla není ani zbla pravdy. Ovšem co je to „zblo“?

Podle etymologického slovníku je slovo „zblo“: podstatné jméno, které mělo ve staročeštině podobu „stblo“. A od „stbla“ je už jen krůček ke „stéblu“. A to je správná odpověď! Slovo stblo i zblo se stejně jako stéblo skloňuje podle vzoru město a používáme ho ve významu troška, zrnko, kousíček, špetka. Anebo v případě, že chceme zdůraznit negaci, a to ve smyslu málo, nepatrné množství, vůbec nic.

Naše babičky a dědové často říkali: Peskuje nás pro každé zblo. Nic z toho ani zbla nepomohlo. Hudbě nerozuměl ani zbla. Nemá ani zbla důvtipu. V domě není ani zbla jídla. A mysleli tím „nic, pranic“.

Anebo: Žádnému křížem zbla nepřeložila – tedy Nikomu neudělala nic zlého. Obrat „nepřeložit ani stéblo přes cestu“ se užívá dodnes.

Čtěte také

V Jungmannově slovníku z třicátých let devatenáctého století najdeme slovo zblo vysvětleno ve významu „chmýří nebo pazdeří ve lnu“ či „maličkost“.

Podobná slova existují ve všech slovanských jazycích, latinsky se stéblo řekne stipula, podobně zní v i řečtině či staroindičtině.

Když tedy řekneme ani zbla, myslíme tím nic. A proč je stéblo synonymem pro nic? Zkuste si říct další úsloví: „Tonoucí se i stébla chytá.“ A pochopíte, že taková pomoc nebo opora je vám prostě na nic!


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Zapomeňte na povinnou četbu. Babička potěší v každém věku.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Babička

Babička

Koupit

Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové. Geniální kniha, vše podstatné už zde bylo řečeno.