Meteor o prodloužení života, nejstarších horninách a paroží sobů
Poslechněte si:
- 01:11 Dokážeme prodloužit život?
- 11:20 Proč nás zlobí mývali?
- 22:24 Velký třesk
- 28:09 Nejstarší horniny na Zemi
- 38:30 Proč mají samice sobů paroží?
- 45:49 Vlny přes půl planety
Hovoří genetik Jan Pačes nebo geolog Antonín Přichystal. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.
Dokážeme prodloužit život?
Průměrný věk dožití se neustále zvyšuje. Lidé mají delší životy hlavně díky poklesu dětské úmrtnosti, lepší zdravotní péči a životním podmínkám. Za posledních 150 let se celosvětově průměrný věk dožití zvýšil zhruba ze 30 na 73 let. V dějinách lidstva nevídaná věc.
Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV upozornil na snahu vědců prodloužit věk i pomocí ovlivnění stáří buněk. Skvěle dopadl experiment na myších. Povede se to i s lidmi?
Proč nás zlobí mývali?
Mýval vypadá jako roztomilé zvířátko. Tahle šelma se ale jako domácí mazlíček vůbec nehodí. Nejde při tom jen o jeho chování.
Zoolog Jan Andreska upozornil, že mýval do naší přírody vůbec nepatří a jeho rozšíření je tragédie. Začalo za druhé světové války, kdy unikl z chovných míst. Devastuje naše živočichy a nemá přirozeného nepřítele. Co s tím?
Velký třesk
Anglický astrofyzik Fred Hoyle se spolupracovníky tvrdil, že mezi vzdalujícími se galaxiemi spojitě vzniká hmota takříkajíc „z ničeho“, přesněji z energie vakua. V takovém případě by vesmír mohl existovat věčně a ve víceméně stejném stavu jako je teď.
Podle obecné teorie relativity by se potřebná „nová hmota“ ve vesmíru tvořila velmi pomalu: v jednom krychlovém kilometru by za rok vznikla jedna částice. Což nelze experimentálně ani potvrdit, ani vyvrátit.
Sebevědomý Hoyle dokonce v rádiu BBC dne 28. března 1949 konkurenční myšlenku vzniku vesmíru z jediného bodu snad ironicky, snad opovržlivě nazval Big Bangem, a to ve smyslu „Velkej humbuk“. Jenže Velký třesk, jak mu dnes říkáme, se roku 1965 potvrdil. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Nejstarší horniny na Zemi
Najít nejstarší horniny na Zemi je prestižní záležitost pro geology na celém světě. Hledají je v jádrech kontinentů. Ta totiž nebyla postižena pozdějšími horotvornými procesy během zhruba poslední miliardy let. Postupně se zájem geologů soustředil na oblasti Kanady, Grónska, Austrálie a Jižní Afriky, odkud byly popsány horniny staré až kolem 3,8–3,9 miliardy let.
O vůbec nejstarších horninách se ale podle prof. Antonína Přichystala z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity vede od roku 2008 veliký spor. Jeden tým vědců říká, že jsou staré 3,75 miliard let, druhý, že dokonce 4,39. Který má pravdu?
Proč mají samice sobů paroží?
Když se podíváte mezi jelenovité (jeleny, srnce, daňky, losi a sobi), zjistíte, že jen u sobů existuje podstatná výjimka. Týká se paroží. Jen u sobů ho mají i samice. K čemu ale potřebují tuto nejrychleji rostoucí kost přírody?
Odpověď hledal výzkum, který nám představil biolog prof. Jaroslav Petr. Vědci sledovali samice, kdy a kde paroží shazují. Zjistili, že je to krátce po narození mláďat. Když si parohy pořádně prohlédli, čekalo je velké překvapení. Jaké?
Vlny, které cestují přes půl planety
Oceánské vlny mají překvapivě přesně měřitelné vlastnosti. Typická perioda vln na otevřeném oceánu se pohybuje mezi pěti a dvaceti sekundami. Rychlost šíření dlouhých vln může dosahovat 50 až 80 kilometrů za hodinu.
To znamená, že vlna vytvořená bouří může překonat Atlantik za několik dní, aniž by se výrazně rozpadla. Můžeme se to dočíst v knize Helen Czerski, kterou vydalo nakladatelství Grada pod názvem Stroj zvaný oceán.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
