Rychlost stárnutí máte možnost ovlivnit, říká odborník
V době, která klade nároky na náš vysoký výkon, na energii a taky na náš vzhled je stárnutí tématem, o němž se mluví čím dál více. Jak poznáme, že stárneme? Nakolik je ve hře genetika a co naopak můžeme na procesu stárnutí ovlivnit?
Jak vlastně poznáme, že stárneme? Podle docenta Lubomíra Nováka, vedoucího lékaře Kliniky GHC Praha, až donedávna všechny teorie stárnutí považovaly za hlavní znak zmenšování orgánů, takzvanou involuci.
„To znamená, že orgán prorůstá vazivem, zmenšuje se jeho funkce, a tím pádem produkuje méně hormonů. To se pak u člověka projevuje na schopnosti zvládat zátěžové situace, a pokračuje-li to dál, tak i ve změně chování a jednání i za klidových podmínek.“
Kolik mi vlastně je?
Na tom, jak se bude váš biologický věk (to, jak se cítíte) blížit nebo naopak vzdalovat tomu kalendářnímu, má velký vliv genetika a způsob života, jaký vedete a jak se o své tělo staráte. Základem je vědět, jaký je váš celkový zdravotní stav, a tomu přizpůsobit své chování.
„Stárnutí je multiooborový proces. Měli by vás proto vidět kliničtí lékaři různých odborností: neurolog, internista, chirurg, endokrinolog, očař, kožař atd.“ Na základě důkladného laboratorního, fyziologického i funkčního screeningu je pak možné stanovit, jaké chování je pro vás potenciálně rizikové a čemu byste se měli začít věnovat.
Není únava jako únava
Typickým příznakem, který s sebou stárnutí přináší, je únava. „Do šesti týdnů je únava v podstatě normální, do doby trvání asi šesti měsíců už bychom měli hledat nějakou chronickou chorobu a nad šest měsíců už je to únavový syndrom nebo chronický únavový syndrom,“ doplňuje Lubomír Novák.
Na vině může být skrytá nebo chronická infekce, ale také dlouhodobý stres. „Stresová reakce nám v minulosti pomáhala přežít, připravovala nás na útok nebo útěk. Ale poté musí následovat relaxace. Permanentní, dlouhotrvající stresová reakce je příčinou chronické únavy a zrychleného stárnutí právě z důvodu tvorby určitých reaktivních molekul, proti kterým je potřeba bojovat,“ vysvětluje odborník.
Spánek? Důležité jsou sny
Se stářím také přichází poruchy spánku. „Doba spánku není taxativně určená. Můžete spát stejně pět, šest nebo deset hodin. Třeba osobnosti jako Nikola Tesla nebo Thomas Alva Edison spali údajně jen tři hodiny, byli naprosto svěží a dožili se vysokého věku,“ říká Lubomír Novák.
„Rozhodující je ranní pocit odpočatosti. A potom také to, zda máte sny.“ Přítomnost snu totiž znamená, že organismus prošel fází tzv. dobrého nebo REM spánku, během nějž se mozek čistí a vjemy z čelního laloku se ukládají do podkoří. „Potom se probudíte svěží, s bystrou pamětí a schopností přijímat nové vjemy.“