Analytik Břetislav Tureček: Írán není jen režim ajatolláhů. Stále větší moc mají generálové

Íránské úřady odložily veřejný smuteční obřad za zabitého duchovního vůdce Alího Chameneího, který se měl konat ve středu večer. „Důvodem je především bezpečnost. Jak běžných Íránců, tak špiček režimu, které by se mohly stát terčem útoku. Roli ale hraje i složité předávání moci novému nejvyššímu vůdci země a snaha vše zkoordinovat,“ říká v pořadu Jak to vidí... analytik Břetislav Tureček.

Svorník režimu

Dosavadnímu vůdci bylo 86 let a zahynul při sobotních náletech. Jeho faktická moc ale podle Turečka spočívala především v tom, že dokázal vyvažovat různé proudy uvnitř režimu.

Čtěte také

Analytik Josef Kraus: Kdyby šlo o jádro, Írán by se dohodl. Nastolení demokracie na stole není

„Označení Íránu za režim ajatolláhů je často zjednodušující. Ajatolláhové nejsou jednotná supina. Někteří režim kritizovali nebo s ním nesouhlasili a působí i mimo Írán, například v Iráku, Indii nebo v Afghánistánu,“ vysvětluje.

Írán byl podle něj teokracií, nešlo ale o jednolitý systém. „Chameneí jako vůdce islámské revoluce představoval klíčovou autoritu, která vyvažovala různá křídla režimu. Od umírněnějších po radikální. Za jeho éry se navíc střídali liberálnější i mnohem tvrdší prezidenti.“

V posledních letech ale stále více sílí bezpečnostní establishment. „Velkou část moci převzala Nejvyšší rada národní bezpečnosti vedená Alím Larídžáním, který ani není duchovní. Navenek se tak mluví o režimu ajatolláhů, v praxi jde ale spíše o režim generálů.“

Kdo povede Írán?

Jako možný nástupce se často skloňuje šestapadesátiletý syn dosavadního vůdce Mojtaba Chameneí. Podle Turečka je ale situace složitá. „Už když byl v roce 1989 do čela Íránu zvolen Alí Chameneí, byl problém, že nesplňoval všechna náboženská kritéria. Dokonce se kvůli němu musela upravit ústava. A v podobné situaci jsou Íránci i dnes,“ připomíná expert.

Čtěte také

Denisa Hejlová: Propaganda, překvapení a válečná mlha. Krize kolem Íránu je i komunikační zkouškou

Motjaba Chameneí je sice duchovní, ale jeho hodnost je poměrně nízká. Nemá ani titul ajatolláha, je pouze hodžatoleslám. „Je to podobné, jako kdyby se papežem měl stát jáhen z nějaké vesnice,“ přirovnává Tureček.

Přesto si Mojtaba Chameneí vybudoval rozsáhlou síť podporovatelů v bezpečnostním establishmentu. Proti se ale mohou vyslovit vysoce erudovaní klerici, kteří mohou prosazovat jiné kandidáty.

„Zmiňován je například ajatolláh Alíreza Rafí, který patří spíš k pragmatickému a umírněnému křídlu. Otázkou ale je, zda v situaci, kdy byl Írán prokazatelně napaden, bude establishment hledat právě takového kandidáta.“

„Historie ukazuje, že v době války a vnější hrozby mají větší šanci spíš tvrdší a radikálnější proudy než politici volající po dialogu se Spojenými státy,“ uzavírá Břetislav Tureček.