Analytik Břetislav Tureček: Ženy bez šátku už Írán neohrožují. Režim víc trápí sucho a vnější nepřátelé
Uplynuly tři roky od smrti Mahsy Amíníové, kterou íránské úřady zadržely kvůli nedostatečně zahaleným vlasům. Mladá žena v důsledku policejního násilí zemřela. Jak Íránci vzpomínají na šátkovou revoluci, kterou režim tvrdě potlačil? Jakým problémům čelí režim dnes a jak je to s lidskými právy? Analytik Břetislav Tureček ještě přiblíží sílící tlak na Izrael kvůli ofenzivě v Gaze, důsledky uznání Palestiny i francouzsko-tuniský film o zabité palestinské holčičce.
Smrt Mahsy Amíniové v důsledku zásahu íránské bezpečnosti vedla před lety k masovým protestům, do kterých se postupně zapojily statisíce lidí. Z boje za práva žen se brzy stal i boj politický, sociální a ekonomický. Režim proto tvrdě zakročil a šátkovou revoluci potlačil.
„Evidentně pocítil, že by ho to mohlo ohrozit, a proto zasáhl, jako již několikrát v minulosti, velmi brutálně. Přesto je dnes mnoho věcí jinak. Desítky procent íránských žen dnes chodí v ulicích bez šátku, můžete si s nimi povídat, nebo je dokonce fotografovat,“ říká vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček, který Írán navštívil letos v květnu.
Šátek jako marginálie
Zatímco dříve byla každá žena bez šátku považována za provokatérku nebo bláznivou a hrozilo jí napomenutí či zatčení, dnes panuje v ulicích větší benevolence. „Ženy mívají šátek třeba jen přehozený přes ramena. Když jsem se jich ptal proč, odpovídaly, že je to kvůli obchodníkům nebo taxikářům, kteří by kvůli jejich nezahaleným vlasům mohli přijít o licenci.“
Podle Turečka je uvolnění dáno hlavně tím, že režim bojuje o zásadnější věci. „Přišla válka se Spojenými státy, bombardování Izraelem... Íránský režim si nechce popuzovat lidi kvůli marginálii, jakou je zahalování žen. Jeho autoritářská povaha ale zůstává, zákony v Íránu pořád platí.“
Vnější hrozby i drastické sucho
Mravnostní policie dál zasahuje, spíše však v politických kauzách. „Írán reálně čelí vnějším hrozbám, a proto jde i po těch, které považuje za vnitřní nepřátele. Například od chvíle, kdy 13. června Izrael napadl Írán, se rozjela velká kampaň na vyhledávání kolaborantů a informátorů. V létě byla v důsledku toho popravena řada lidí.“
Čtěte také
„Nepřítelem už tedy nejsou ženy bez šátků, ale lidé podezřelí ze spolupráce s vnějšími elementy, které se snaží režim oslabit.“
Situaci navíc zhoršuje neutěšený sociálně-ekonomický stav země, zejména drastické sucho. „Nejenže není pitná voda, ale chybí i voda v přehradách, takže celé léto Írán bojoval s výpadky elektřiny. Největší hrozbou pro režim tak není nespokojenost lidí s politickou nesvobodou, ale s nedostatečnými životními podmínkami,“ uzavírá Břetislav Tureček.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
