Cítíte se unavení z vlastního života? Terapeut radí, jak poznat, co opravdu potřebujete

Podle Luciana Kantora za mnohé může socializace. „Podvolíme se a dlouhou část života děláme věci proto, že si myslíme, že se to od nás očekává. Pak ale přijdou děti a nastaví nám zrcadlo. Začnou se ptát, proč musí dělat to a to. Dospělé to často popudí, ale právě díky tomu si mohou uvědomit, co sami dělají automaticky, a co by skutečně potřebovali,“ vysvětluje terapeut.

Skutečné potřeby

Je však nutné rozlišit mezi potřebou a pouhým chtěním. „Chtění je krátkodobé uspokojení – třeba když přijdu do cukrárny a chtěl bych sníst všechny zákusky. Potřeba je udělat si radost. Měli bychom se ale ptát, jestli když něco získám, budu spokojený i za měsíc.“

Jak ale zjistit to, co skutečně potřebujeme? Podle Kantora existují v běžném denním rytmu dva momenty, kdy si můžeme uvědomit, zda opravdu žijeme to, co chceme. „Je to večer před usnutím a ráno po probuzení. Pokud člověk usíná s pocitem, že nic nezažil, že jen plnil povinnosti a je z toho vyčerpaný, nebo ráno vstává s přáním den raději zaspat, je něco špatně.“

Ideální život vs. skutečný

Pomoci může jednoduché cvičení s papírem přepůleným na dvě části. „Na jednu stranu si napište svůj optimální život – tak, jak byste o něm snili třeba v dospívání, co byste chtěli dělat a jak byste chtěli žít. Na druhou stranu si bez příkras popište, jak žijete dnes. Pak hledejte průniky a všímejte si rozdílů.“

Pokud je realita od představ výrazně vzdálená, má podle psychoterapeuta smysl ptát se, jak se to stalo. „Nevracejte se do minulosti a nehledejte viníky. Zamyslete se nad tím, jaké tlaky jste přijali za své a kde dlouhodobě děláte věci, které vás nenaplňují, ale vyčerpávají. Právě trvalá únava bývá častým signálem, že nežijete úplně svůj život,“ dodává Lucian Kantor.