Zapomínání, chaos, vyčerpání. Jak se projevuje ADHD u dospělých a kdy už nejde o lenost?

Jako ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder) se označuje porucha pozornosti a chování. Projevy této poruchy se přitom v dětském věku liší od těch v dospělosti.

Čtěte také

Proč je důležitá předškolní příprava našich potomků s ADHD? Odpoví lékařka Jana Martincová

„Typicky si jako první představíme neposedné dítě, které nevydrží v klidu sedět, je impulzivní a má potíže se soustředěním. ADHD se ale může projevovat buď převahou hyperaktivity a impulzivity, tedy poruchou chování, nebo především poruchou pozornosti," vysvětluje psycholožka Lucia Vašková.

U řady dětí projevy hyperaktivity s věkem zmírní, protože se postupně naučí své chování lépe regulovat. To ale neznamená, že potíže zcela vymizí. „Často přetrvává porucha pozornosti, vnitřní neklid, zapomínání či obtíže s organizací a regulací emocí. A právě to pak vídáme u dospělých.“

Genetika i fungování mozku

Podle odborníků hraje u ADHD významnou roli genetika – často se totiž podobné potíže objevují i u rodičů.

Pozornost se zaměřuje také na fungování mozku, konkrétně na látky jako dopamin nebo noradrenalin. „Tyto látky souvisejí s motivací, odměnou a pocitem uspokojení. U lidí s ADHD ale nefungují optimálně, což se projevuje tím, že se jim hůře začínají běžné úkony, chybí jim motivace a tah na branku. Nejde o lenost, ale o odlišné nastavení mozku,“ doplňuje Vašková.

Potíže se soustředěním nebo nedostatek motivace ale občas zažívá každý. Hranice mezi běžnými výkyvy – například při stresu nebo přetížení – a ADHD proto není vždy snadné rozlišit.

ADHD, nebo jen vyčerpání?

„V současnosti se navíc mluví o takzvaných ADHD-like symptomech, tedy potížích, které ADHD připomínají. Ty ale většinou souvisejí se životním stylem, stresem nebo dlouhodobým přetížením a nemají svůj původ v dětství,“ vysvětluje psycholožka.

Aby šlo skutečně o ADHD, musejí být obtíže dlouhodobé, objevovat se už v dětství a zasahovat více oblastí života – školu, rodinu, práci, vztahy i každodenní fungování.

Léčba ADHD stojí na psychoterapii a nácviku praktických strategií, které pomáhají lépe zvládat každodenní fungování. „Lidé se učí lépe si plánovat úkoly, nastavují si připomínky do mobilu nebo si rozdělují větší činnosti na menší kroky. Nejdůležitější je ale častější a rychlejší odměna – třeba v podobě dobré kávy po půl hodině intenzivní práce,“ dodává Vašková.