Meteorolog Michal Žák: Zapomínáme, jak vypadala opravdová zima. Klimatická paměť lidí je jen pět let
„To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák. Reaguje tím na názor odborníků, že lidé mají jen krátkou klimatickou paměť, která zkresluje vnímání změny klimatu. Proč vzpomínky na extrémy počasí rychle blednou? Žák připomíná nejen mimořádně studený únor 1956, ale mluví i o „rumovém expresu“ na jihu Evropy či budoucnosti zimních olympiád.
Podle předního estonského klimatologa Aina Kallise z Agentury pro životní prostředí je lidská paměť na počasí překvapivě krátká. Trvá zhruba pět let. Poté zapomínáme, co jsme v souvislosti s extrémy prožili.
Posun normálu
Ain Kallis to dokládá na příkladu zimy v letech 2010 a 2011, kdy v Estonsku napadlo extrémní množství sněhu. Dnes si na něj lidé vzpomínají jen matně. Proměnilo se i samotné vnímání chladu. Zatímco dříve se za silný mráz považovaly noční teploty kolem -20 °C, dnes se o něm mluví už při -12 °C.
Čtěte také
„Je to velmi trefné,“ souhlasí Michal Žák. „Klimatologická paměť lidí je omezená. Netýká se to jen zimních mrazů a sněhu, ale i sucha. Detaily extrémů si nepamatujeme, přitom data mluví jasně. To, co se nám dnes jeví jako silný mráz, bylo před čtyřiceti lety zcela běžné.“
Podle Žáka to souvisí i s posouváním teplot v zimě obecně. „Oteplování pokračuje, takže když potom najednou přijde zima, která je na sníh a studené dny bohatší, jsme zaskočeni a ptáme se, jestli se oteplování zastavilo,“ vysvětluje.
Když pomrzly olivovníky
Fenomén paměti podle něj dobře ilustruje i letošní zima. „Leden byl teplotně podprůměrný. Ve skutečnosti byl ale mnohem chladnější leden v roce 2017. To už si ale nevybavujeme. A ještě mnohem studenější byl třeba únor v roce 1956.“
Podle záznamů z meteorologických stanic se tenkrát ochladilo 25. ledna a mráz pak trval bez přerušení celý měsíc. „Dnes si to už téměř nedokážeme představit. Arktické dny, kdy teplota nevystoupá nad -10 °C, postihly i nížiny. V Táboře naměřili -35 °C. Nemrzlo ale jen v Česku, mráz sevřel i Německo, Rakousko, Francii nebo Itálii. V Provence kvůli němu odumřely tisíc let staré olivovníky,“ dodává Žák.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
