Kdyby došlo na rvačku, spíš bych uklidňoval, říká herec Filip Březina. Pohádkový hrdina, který tasí rozum, ne meč
Pohádky prý dlouho nebyly jeho snem. A teď? Filip Březina je do svého profesního života pustil. A takovou, ve které místo meče tasí spíš rozum. „Moje postava se mi líbila na první dobrou,“ říká v Blízkých setkáních Terezy Kostkové o novém filmu Princezna stokrát jinak. Jeho Johan totiž není typický pohádkový hrdina, co se s každým problémem vypořádá mávnutím zbraně. „Myslím, že jsem statečný. Sám jsem se ale nikdy nedostal do situace, kdy bych se musel prát.“
„Ve škole jsme se samozřejmě prali, ale kdybych se dnes dostal do šarvátky, nejspíš bych se snažil mírnit napětí. Jako to dělá moje pohádková postava,“ přiznává Filip Březina. Když se na natáčení začaly chystat scény soubojů, přišla ale malá lítost.
„Asi by mě to bavilo,“ přiznává. „Ale to šermování slovy je taky v pořádku. Řešení konfliktů pěstmi jistě není dobrým příkladem pro děti. Takže ještě že jsem hrál tuhle roli.“ Natáčení si pochvaloval i díky režisérovi Miloslavu Šmídmajerovi.
„Hezky to plynulo. Je to klidný režisér, hodný, vstřícný a nezavrhuje nápady.“ Idylka to ale nebyla úplně bez námahy. „Pro mě to bylo náročné, protože jsem v létě hrál v Shakespearovských slavnostech na Pražském hradě a spal jsem třeba čtyři hodiny.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
