Co když na sobě objevíme klíště? Podle biologa Jana Pernera je klíčové zbavit se ho co nejrychleji

13. červen 2025

„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?

„Není to hnědý nuďák, který dělá jen problémy,“ zastává se Jan Perner roztoče, který se živí sáním krve na zvířatech a lidech.

Aby přesvědčil, přinesl do studia spoustu malých uzavřených nádobek a v nich klíšťata určená prý na výstavu. „Jsou to výstavní kusy! To nejhezčí, co existuje,“ prohlašuje nadšeně vědec, jehož názor na parazita se zjevně liší od toho obecně přijímaného.

„Jsou od kolegy Honzy Erharta, který se stará v Biologickém centru AV o chov klíšťat pro výzkum, edukační účely nebo do firem, které vyvíjejí akaricidní látky,“ vysvětluje.

Jak se zbavit přisátého klíštěte? Rad jsou stovky. „Zčásti jsou to babské rady, zčásti byznys. Ale jediná determinanta, na které závisí případné nebezpečí, je čas. Pak už jen doleva, doprava, nahoru a vyndat. Olej? Není to věc, která by vadila,“ uzavírá v Blízkých setkáních molekulární biolog Jan Perner.

autoři: Tereza Kostková , eh
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.