dTest: V cizině jsou potraviny kvalitnější. Ty naše nám ale víc chutnají
Spotřebitelská organizace testovala složení 23 různých typů výrobků uváděné na etiketách. A to včetně ochutnávky skupinou dobrovolníků. Šlo ale o výrobky, které obchodní řetězce prodávají ve všech zemích pod vlastní značkou.
Už od roku 2011 se ví, že výrobce na různých trzích sahá k jiné kvalitě stejného výrobku. S první studií přišla Asociace spotřebitelů Slovenska. Srovnávala zboží z několika východních států (z Bulharska, Rumunska, Maďarska, ze Slovenska a z ČR) se zbožím prodávaným v Německu a Rakousku.
„Naše“ šunka a párky nám víc chutnají
„Studie ukázala, že někteří výrobci rozlišují zboží pro východní a západní trhy,“ říká Jan Maryška, právník dTestu. „Masné výrobky prodávané v ČR, mají méně masa než ty v Německu a Rakousku. Když jsme ale párky a šunku nechali ochutnat českými dobrovolníky, paradoxně jim víc chutnaly ty z ČR.“
Ukázkovým příkladem byla ochutnávka toustové šunky Clever (Billa). Rakouská měla 91 % masa, ta česká o 20 % méně. „Většina dobrovolníků vyhodnotila českou jako lepší, protože jsou na ni prostě zvyklí. Růžová rakouská šunka jim prostě připadala až podezřele krásná.“
Majonéza a chléb? Stejné výsledky
Podobně dTest srovnával třeba majonézu Clever. Rakouská měla 25% obsah tuku, česká byla o polovinu tučnější. Dobrovolníci tu rakouskou označili za zcela nejedlou... Velké rozdíly jsou taky ve složení celozrnného chleba. Německo deklaruje 59 % celozrnné mouky, ČR pouze 19 %.
„Rozdíly vynikly i při senzorické ochutnávce, kdy byly německé chleby (máslové i celozrnné) vláčnější.“ Potraviny se zkrátka liší. Podle Evropského parlamentu ale výrobci nemají povinnost vyrábět v EU zboží stejné značky ve stejné kvalitě. Musí být jen pravdivě označené, což podle dTestu jsou.
Příklad výrobků, které musí splňovat celoevropské normy:
- čokoláda
- džem
- med
Národní normy složení výrobku najdete:
- u mléčných výrobků (jogurt, ochucený tvaroh)
- u masných výrobků
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
