Nikotin
Odkud a jak se k nám dostal tabák a proč se jed v něm obsažený jmenuje zrovna nikotin?
Za všechno může – s trochou nadsázky řečeno – Kryštof Kolumbus. Na svých plavbách pozoroval domorodce, jak při náboženských rituálech listy rostliny zvané tubbaq rolují a kouří. A ti dobří lidé mu jich několik kilo darovali coby výraz přátelství.
Za vychutnávání ďábelské pochoutky zvané tabák se odsuzuje k tříletému vězení
Prokazatelně prvním Evropanem, který začal kouřit tabák, byl zástupce kapitána Kolumbova plavidla, Rodrigo de Jerez. A ten také přivezl tabákové listy do Španělska.
Tabák selský, lidově machorka
- jednoletá, až metr dvacet vysoká, žláznatě chlupatá bylina z čeledi lilkovité
- květy jsou žluté, pětičetné, se srostlými korunními plátky
- všechny části rostliny, které obsahují alkaloid nikotin, jsou jedovaté
Ovšem zle pochodil. Vložila se do toho totiž inkvizice a muž byl odsouzen k tříletému vězení! Ostatně mohl dopadnout mnohem hůř. Na Pyrenejském poloostrově mohl tehdy člověk za pašování či užívání tabáku vyfásnout klidně i trest smrti oběšením nebo napíchnutím na kůl!
Do Francie přivezl tabákové listy v polovině šestnáctého století Jean Nicot de Villemain. Narodil se roku 1530 v jihofrancouzském Nîmes v rodině notáře. Studoval v Toulouse a v Paříži, pak vstoupil do služeb francouzského královského dvora. Stal se oblíbencem krále Jindřicha II. a francouzským velvyslancem v Portugalsku. Tam se Nicot poprvé setkal s tabákem a začal zkoumat jeho účinky.
Lék na mor i syfilidu?
Nicot sám tabák sice nekouřil, ale začal ho ve Francii na rozlehlých plantážích pěstovat. Podařilo se mu totiž přesvědčit Královnu matku, Kateřinu Medicejskou, že tabák je zázračný všelék. Trpěla totiž řadou neduhů, hlavně bolestí hlavy. Šňupání tabáku natolik oblíbila, že z něj udělala moderní záležitost své doby.
Tabák se z Francie brzy rozšířil i na Britské ostrovy. I tam se zprvu věřilo, že léčí všechno možné. V době londýnské morové epidemie museli prý dokonce děti ve třídách kouřit tabákové dýmky několikrát denně! A prý měl účinkovat i proti syfilidě...
Z obyčejných mužů se s dýmkami v ústech stali filosofové
Anglický baron Sir James Bariie napsal: „Zavedení tabáku probudilo Anglii z dlouhého spánku. Ono probuzení je významnou společenskou událostí. Muži, zabývající se banálními záležitostmi si zasunuli do úst dýmky a stali se z nich filosofové.“
Ale netrvalo dlouho, než se zjistilo, že jak to s léčebnými účinky této drogy vlastně je.
„Je to horší než jed na krysy. Smrdutý kouř udusí každého. Nakonec zahubí tabák všechny kuřáky na světě,“ zlobil se král Jakub I. a v polovině sedmnáctého století bylo na britských ostrovech dokonce vydáno nařízení setnout hlavu každému, kdo bude obchodovat s tabákem.
Jak tedy nikotin přišel ke svému jménu?
Podle jedné z verzí onen „zázračný lékařský prostředek“ jenž tabákové listy obsahovaly, pojmenoval sám po sobě jeho propagátor, Jean Nicot.
Podle jiné nazval tabákový alkaloid podle Nicota v roce 1753 švédský přírodovědec Carl Linné.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.