Neumíte říkat ne? Zbavte se syndromu hodného dítěte a začněte vnímat svoje potřeby
V dnešním uspěchaném světě se můžeme snadno ocitnout v pasti zahlcení a stresu. Klíčem k duševnímu zdraví a spokojenému životu může být umění chránit si své hranice. Jak nastavit zdravé hranice v partnerských vztazích? A jak se vypořádat s manipulacemi a nebát se říct ne?
Zdravé hranice jsou vymezením toho, co je pro nás přijatelné, a co už není, přičemž nezáleží, zda jde o oblast partnerskou, přátelskou, pracovní nebo třeba o naše zdraví nebo volný čas. „Samozřejmě je to velmi individuální. Podstatou je, že hranice mají chránit naši identitu tak, aby s našimi zdroji bylo nakládáno správně,“ vysvětluje na úvod psycholožka Šárka Kučerová.
Strach z odmítnutí
Lidé, kteří tyto hranice mají, jsou ve výsledku spokojenější a vyrovnanější. A odráží se to i na jejich vztazích, které jsou funkční. „Naopak lidé, kteří hranice ztratili, najednou vnímají, že se jim vztahy rozpadají, i když se všem snažili vyhovět. Tím ale ztratili sami sebe, a rozplynuli se. Těžké je to ale i pro druhou osobu. Mít vztah s někým, kdo se rozplynul, je velmi obtížné.“
Čtěte také
Proč je ale nastavení hranic tak těžké? „Nechceme říkat ne, protože se bojíme odmítnutí. Bojíme se nepřijetí, máme strach z toho, že nás ostatní nebudou mít rádi nebo že ztratíme pracovní místo, zázemí, jistotu. Otázkou pak je, jestli momentální vyčerpávající stav, kdy nedokážeme říct ne, je vlastně k žití.“
Známkou toho, že jednáme na úkor sebe, jsou podle psycholožky pocity hněvu a vzteku. „Ve chvíli, kdy někomu něco slíbíme, ale necítíme radost z toho, že mu můžeme pomoct, je něco špatně. Vztek a hněv nám říkají, že byla překročena naše hranice. Když si pak navíc vztek zakážeme, přehoupne se to potom do pocitu vyčerpání a únavy. Když totiž neumíme říct ne nahlas, řekne to naše tělo.“
Úcta k sobě sama
Problémem podle psycholožky také je, že řada lidí sice cítí, že je ostatní nerespektují, ve skutečnosti ale sami nevědí, co je pro ně důležité, a neumějí říct, co by vlastně chtěli. „Je to proto, že už od malička byli zvyklí na to, že musejí být hodnými dětmi, které všem vyhoví, aby je ostatní měli rádi. Svoje potřeby tak úplně potlačili a přestali vnímat sami sebe. Když se ale naučíme znovu naše potřeby respektovat, nejenomže nám to pomůže nastavit zdravé hranice a vnímat svoji hodnotu, mít k sobě úctu, ale dokážeme to potom vnímat i u ostatních.“
Související
-
Šéf tyran a kolegyně hysterka? Jakmile jde o zdraví, bouchněte za sebou dveřmi, radí psycholog
Velkou část aktivního života trávíme v práci. Pracovní kolektiv si ale většinou nevybíráme. Co dělat, když si s kolegy takzvaně nesedneme? Kde je příčina konfliktů?
-
Jak zlepšit kondici i zdraví a myslet pozitivně? Mistrovský kurz biohackingu s Veronikou Allister
Za hranice své mysli i těla. Právě tam se dostane s trenérkou mentální a fyzické odolnosti. Naučí vás, jak převzít odpovědnost za své zdraví a naslouchat svým potřebám.
-
Nebezpeční manipulátoři vypadají zpočátku jako ideální partneři, vyvrací mýtus policejní psycholožka
Jak poznat manipulátora, když na začátku vztahu je to krásné a romantické? „Na to návod neexistuje. I proto, že máme růžové brýle,“ varuje Ludmila Čírtková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
