Není to práce, ale posedlost. Někdy je to se mnou asi k nevydržení, přiznává dirigent Jan Kučera

21. květen 2024

Blízká setkání

„Klavír je mým dobrým rádcem při všech zkouškách,“ odpovídá na otázku, jestli je ovládnutí nějakého nástroje pro dirigenta povinné. „Hodí se to a je to lepší,“ doplňuje. Kterou nejdelší skladbu ve své profesi dirigoval? Bolí ho po koncertě ruce? Jaké největší chyby hrozí dirigentovi? Může něco změnit při natáčení partitury? Kdy se setkal s Petrem Hapkou? Co je ZUŠ Open a co nabídne?

Dirigent vede orchestr a jeho samotného prý láska k hudbě. „Řekl bych to takhle poeticky a taky pravdivě. Cítím to tak. Je tam pořád velká vášeň, která mě neopouští. Řekl bych, že s věkem se dokonce stupňuje. Na každý koncert se těším. Neberu to jako práci, je to určitého druhu posedlost. Někdy je to se mnou možná k nevydržení. Muzikou fakt žiju, někdy jsem deset centimetrů nad zemí a přemýšlím si nad svými skladbami. Komunikace se mnou je asi složitější.“

Hudbu si Jan Kučera doma ani v autě nepouští. „Jsem jí zahlcen téměř od rána do večera. Když jedu autem, tak raději poslouchám mluvené slovo, třeba zrovna na Dvojce.“

Skladatel a klavírista má rád hudbu napříč žánry. „Jako inspiraci beru celkem jakoukoli hudbu, která je udělaná kvalitně a hezky. Trošku se vyhýbám technu či elektronické hudbě. Rockovou hudbu mám ale rád. Vyrostl jsem na skupině Europe a jejich skladba The Final Countdown je moje srdcovka,“ uzavírá v Blízkých setkáních Jan Kučera.

autoři: Tereza Kostková , eh