Dirigent Hrůša: Když v zahraničí zní Má vlast, zcela automaticky se skloňuje i téma češství
Rok české hudby a související projekt Smetana 200 reflektuje ve svých dramaturgických plánech řada kulturních institucí jak v Česku, tak i v zahraničí. Vedle jubilanta Bedřicha Smetany se připomene plejáda dalších interpretů, kteří zanechali výraznou stopu v naší hudební kultuře. Jaká jsou specifika národní hudby? A jaké renomé má české umění ve světě? Zita Senková se zeptala šéfdirigenta Bamberských symfoniků a hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie Jakuba Hrůšy.
„Hudba a kultura spojená s minulostí mají u Čechů tak silný národní náboj, že se to u jiných zemí nevidí. Spojitost kvality výpovědi hudby s národním cítěním, vlastenectvím, patriotismem a ochotným přihlášením se k těmto hodnotám u tvůrců minulosti je v porovnání s ostatními zeměmi tak evidentní, že se to neustále skloňuje. Hudba, ke které se letos obzvláště hlásíme, je tak vlastně reprezentantem kvality našeho národa. Když v zahraničí zní Má vlast nebo Prodaná nevěsta, zcela automaticky se spolu s tím probírá i češství,“ popisuje v pořadu Jak to vidí... šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša.
Čtěte také
Typickými prvky české národní hudby jsou podle něj na jedné straně folklor jako zdroj inspirace, na straně druhé určitá hrdost na tradice.
„České muzikantství vždycky bylo skloňováno jako něco pozoruhodného. I před obdobím, které reprezentuje Smetana a jeho následovníci, navzdory méně českým prvkům v hudbě, bylo známo, že hudebníci z Čech a Moravy jsou zdatní. Od Smetany dál získala hudba explicitně český náboj, čímž se stala do určité míry exotickou třeba i pro Němce.“
Exotičnost české hudby
Exotičnost a národní specifičnost, které daly naší hudbě náboj, však společnost i rozdělovaly. „Zatímco ve Vídni nebo v Berlíně naše hudba lidi uchvacovala jako něco, co chtějí poslouchat, protože to běžně neznají, jinde provokovala, protože v ní bylo až příliš nacionalistického náboje. A to je okolnost, která českou hudbu provází dodnes,“ domnívá se patron projektu Smetana 200 a ambasador Roku české hudby.
Nejčastější reakce, se kterými se ale Hrůša setkává, jsou veskrze velmi pozitivní. „Lidé žasnou nad tím, kolik úžasných skladatelů, kteří opravdu konkurují těm nejlepším z nejlepších, v tak malé zemi máme. Pak jsou ale tací, kteří si neodpustí poznámku, že naše hudba je baví právě proto, že je tam tolik vlastenectví. Souvisí to samozřejmě s tím, jak lidé všeobecně reagují na téma přihlášení se k vlastnímu národu. Někdo by si přál co největší pominutí specificky národních atributů, jiní jsou přesvědčeni, že je to to nejkrásnější, co máme, a že lokální produkt by měl být vždycky zachován.“
Srovnatelné s konkurencí
Lokální chuť je u nás podle Hrůši oproti jiným světovým metropolím překvapivě silná. „Lidé ze zahraničí by si jí přáli dokonce ještě více. Často nadávají na to, jak jsme zavaleni turisty a jak se snažíme turistům podbízet. V hudební tvorbě to však nijak zvlášť neplatí. Naše programy jsou specificky místní. Vždycky se ale snažím místní kulturu zasazovat do světového kontextu.“
To bylo ostatně zásadní i pro tvůrce minulosti, jako je Smetana, Dvořák, Suk nebo Janáček. „Tvořili s místním zdrojem inspirace, ale vždycky tak, aby to bylo kvalitou srovnatelné se světovou konkurencí. A stejná je i moje životní mise. Když diriguji Suka, tak ne, protože chci předvést něco exotického, ale že chci dokázat lidem, kteří nejsou navázáni na naši kulturu, že je to to nejlepší, co máme, v kvalitě srovnatelné s tím nejlepším, co mají Němci, Francouzi, Italové nebo Britové...“
Související
-
David Mareček: Hudebníci jsou jako sportovci. Někde hrajeme raději. Nejvíc nás děsí závěsy a kostely
Paříž, Lucemburk, Brusel, Hamburk, Kolín nad Rýnem, Mnichov, Essen. Takový je itinerář podzimního turné České filharmonie. Co nabízejí nejslavnější sály Evropy?
-
David Mareček: Vltavská filharmonie za šest miliard? Vypadá jako cvičení z geometrie, ale líbí se mi
Na koncert v nové Vltavské filharmonii si Praha bude muset ještě počkat. Vítěz mezinárodní architektonické soutěže je už ale znám. Hudební síň postaví dánské studio BIG.
-
Host: Lukáš Hurník, šéfredaktor rozhlasových stanic D-dur a Jazz, skladatel
Co si představí, když se řekne česká hudba? S jakými pocity očekává premiéru své nové skladby inspirované rozhlasem? Moderuje Jana Rychterová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka