Na talíři se ukáže, co jsi za člověka. Osobnost je v jídle určitě skrytá, míní kuchař Zdeněk Pohlreich

20. říjen 2022

„Já už jsem takový emeritní kuchař. Poslední dva roky už nevařím a nechybí mi to. Užil jsem si toho dost. Mám rád to prostředí, ale že bych chtěl být v kuchyni od rána do večera, to ne,“ přiznává v Blízkých setkáních. Chtěl by být opět mladý? Udělal by teď některé věci jinak? Má další podnikatelské nápady? Kde se podle jeho názoru jí nejlépe? Dá se poznat dobrý kuchař a podle čeho? Má rád jídlo na teplém talíři?

Kuchařský život je prý náročný. „Viděl jsem diskuse o tom, kdo by měl jít dřív do penze. Známým pojmem jsou baleťáci, ale kuchaři by měli také.“

Zdeněk Pohlreich

„Na talíři se ukáže, co jsi za člověka. Pokud je to tvoje autorské jídlo, tak tam je poznat spousta věcí. Já bych si dokonce na jídle troufl poznat mužský a ženský element. Myslím, že osobnost člověka v jídle je,“ přemítá nahlas.

Asi proto Zdeňka Pohlreicha baví hledat nové talenty. „Dnes se bavíme o úplně jiném gastronomickém světě, než to bylo dřív. Když jsme začínali, tak se všichni pohoršovali, že se v televizi pořád vaří. Já ale tvrdím, že by tam toho klidně mohlo být víc, protože jsme to, co jíme. Jídlo je jedna z elementárních životních kvalit a nebýt těch posledních dvou let, tak bychom určitě viděli zajímavé věci,“ uzavírá známý kuchař.

autoři: Tereza Kostková , eh

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.