Mrkev se může vysévat i v prosinci
Pro první prosincové pondělí jsme vybrali aktuální rady Ludmily Duškové pro zahrádkáře.
Růže
Pokud na keřích růží zůstaly po prvních nočních mrazících pomrzlé nebo odkvetlé květy, je stále čas je odstranit. Celé rostliny doporučuji zakrátit asi o polovinu a část z nich i těsně nad zemí. A především je nutné kořenový krček dobře přihrnout kompostem, případně listím smíchaným se zeminou. Takto ochráníme před namrznutím pupeny, ze kterých na jaře vyraší nové výhony.
V posledních letech se osvědčuje výsev mrkve a petržele těsně před nástupem silných mrazů
Důležité ale je, aby osivo nevyklíčilo před zimou, ale až časně zjara. V některých letech, kdy půda zamrzá pozdě, je proto možné vysévat ještě v prosinci. Při výsevu kořenové zeleniny dbáme především na volbu pozemku, odrůdy a hustotu výsevu. Vzdálenost mezi řádky volíme 25–30 cm, abychom mohli rostliny pohodlně okopávat. Semena mrkve jsou poměrně malá, 1 g osiva obsahuje 800–900 semen. Na každý čtvereční metr by mělo přijít jen asi 0,5 g osiva, proto při setí doporučuji promíchat semena mrkve s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku, abychom snáze dodrželi správný výsevek. Semena ukládáme do hloubky asi 0,5 cm a oseté řádky po zahrnutí musíme přimáčknout. Důležité je pozemek zrýt hodně hluboko, na mělkých či kamenitých půdách hrozí deformace kořenů.
A co pařeniště?
Pařeniště, které začínáme osazovat již brzy v předjaří, nejlépe během února, je nutné již v době, kdy čekáme silné mrazy, chránit před promrznutím. Nejlepším a také nejdostupnějším materiálem je spadané listí, nejlépe suché. Postačí vrstva silná asi 30 cm. A vyplatí se zakrýt i okolí pařeniště, aby do něj nemohl proniknout mráz ze stran.
Další podrobnosti najdete v prosincovém časopisu Receptář.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.