Meteor o želvách, měsících planet a tyranosaurovi s automobilem

Proč želvy v zimě nedýchají?

Vodní želva |foto:Fabio Grandis, Pixabay, Licence Pixabay, ©

I na našem území žijí ve volné přírodě želvy. Už jich není mnoho, ale například v přírodní památce Betlém sousedící s vodní nádrží Nové Mlýny na jihu Moravy, jsou stovky želv bahenních. Daří se jim tam velmi dobře díky zoologovi Miroslavu Šebelovi, který jich tam několik přivezl z dunajské delty. Po celou dobu sleduje jejich fascinující život. Například během zimních měsíců se želvy uchýlí na dno a přepnou se do režimu připomínající spánek. Během něj dokonce přestanou dýchat.

Proč planetám stále přibývají měsíce?

Planeta Jupiter má 95 měsíců|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Merkur 0, Venuše 1, Země 1, Mars 2. To jsou velmi nízké počty měsíců a určitě se už nezvýší. Planety jsou prozkoumány a další měsíce je neobíhají. Jiná situace je u velkých plynných planet. Počty měsíců jsou obrovské a stále rostou. Jupiter 95, Saturn 146, Uran 27, Neptun 14. Podle Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária v Brně přibylo skokově u Saturnu 63 nových měsíců, aniž by k němu přiletěla nějaká nová sonda. Jak je to možné?

Vynález duralu

Vzducholoď |foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Německý chemik Alfred Wilm měl za úkol zkoumat slitiny hliníku, kovu sice lehkého, avšak s mizernými mechanickými vlastnostmi. Nedaly by se nějak vylepšit? Jednu zářijovou sobotu roku 1906 připravil slitinu hliníku s několika procenty mědi a malým podílem hořčíku a manganu, tu zahřál na 500 stupňů Celsia a vzápětí rychle ochladil ve vodě. Získal materiál s násobně větší pevností a pružností! Dural byl na světě. Konečný patent podal v březnu 1909, v platnost vstoupil až po třech letech, 9. března 1912. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Používají mravenci antibiotika?

Mravenec|foto:Fotobanka Profimedia

Afričtí mravenci jsou vyhlášení svými bojovými strategiemi a specializují se na lov termitů. Nejprve pošlou zvědy, aby našli nepřítele. Pak nastupují dělnice s velkými kusadly, aby otevřely díru do chodby s termity. Do ní naskáčou malí mravenci a útočí. Po lítém boji je řada mrtvých a raněných. Zajímavé je, že mravenci své raněné donesou domů, kde je léčí. Biolog prof. Jaroslav Petr upozornil, že je léčí antibiotiky, která by mohl využít i člověk.

Udržel by tyranosaurus v tlamě automobil?

Tyranosaurus Rex |foto:Shutterstock

Zní to jako pouhá fantazie. Tyranosaurus postupuje městem a snaží se sežrat lidi. Co mu stojí v cestě, snadno odhodí. Bere automobil do své obrovské čelisti a zahazuje ho do výlohy blízkého obchodu. Fantazie spočívá v tom, že dinosauři dnes nežijí. Ale kdyby žili, dokázal by tyranosaurus s automobilem takto zacházet? Dr. Vladimír Socha představil fyzické možnosti tyranosaurů.

Gramotnost díky chemii

Plachetnice |foto: Shutterstock

Po staletí byly lodě, jež se plavily a obchodovaly v tropických vodách, náchylné k poškození, které jim způsobovala šášeň lodní: slanovodní mlž, jenž se živí potopeným dřevem. Snaha chránit lodě směřovala nejprve k nalezení odolnějšího dřeva. Jenže to postupně docházelo. Pomohla chemie a tzv. uhelný dehet. Při jeho výrobě byl vedlejším produktem svítiplyn. Ten se dal využít i v domácnostech místo svíček. Pozoruhodný příběh o tom, jak chemie pomohla zvýšit gramotnost, píše v knize Fóbie z chemie australský učitel chemie James Kennedy. Z knihy nakladatelství Grada čte Lukáš Král.