Meteor o vzácných surovinách, ptačím imitátorovi a paprscích X

Najdeme u nás ložiska vzácných surovin?

Vzácný prvek |foto:Hans Braxmeier, Pixabay, ©

Moderní doba přináší požadavky na suroviny, které ještě nedávno tolik potřeba nebyly. Patří mezi ně i tzv. vzácné zeminy. Není možné provrtat celou zemi jako cedník, jednak proto, že některá ložiska jsou malá a ani velmi hustá síť vrtů by je neodhalila, ale hlavně je to finančně nerentabilní. Místo toho geologové vymýšlejí nové způsoby, jak poznat ložisko podle různých indicií. Zabývá se tím i Vladislav Rapprich z České geologické služby, který nevylučuje, že by některé vzácné suroviny mohly být i u nás.

První magnetická rezonance

Magnetická rezonance|foto:Nemocnice Agel Valašské Meziříčí

Dnes považujeme magnetickou rezonanci za běžnou diagnostickou lékařskou metodu. Kdo ji vymyslel? Raymonda Damadiana k problematice zobrazování přivedly vlastní bolesti břicha. Rentgen nic neodhalil, a tak mladý muž začal uvažovat  o jiném způsobu zobrazování. K magnetické rezonanci se dostal, když v rámci výzkumu měřil obsah iontů draslíku v buňkách. Přitom ho napadlo, že by se tak možná daly sledovat atomy v tkáních a že signál vodíku ve zdravé a rakovinné tkáni by se měl lišit, protože nádory obsahují více vody. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak je Slunce hluboko, když zapadá?

Západ Slunce nad oceánem|foto:archiv M. Dolečka

Tato otázka je velmi záludná. Člověka samozřejmě napadne, že ve chvíli, kdy je polovina Slunce už schovaná, zatímco druhá ještě viditelná, musí být Slunce logicky přesně na obzoru. Hluboko by tedy mělo být 0 stupňů. Vidíte, a není to pravda. Ve chvíli, kdy Slunce přesně takto vidíme, už je totiž nějakou chvíli schované pod obzorem. Jen ho tak ještě nevidíme. Proč? To nám vysvětlil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Pták, který krade melodie

Jmenuje se lyrochvost nádherný. Je to australský pták velikosti bažanta, který má ocas tvaru připomínajícího hudební nástroj lyru. Ještě mnohem více než svým zevnějškem zaujímá hlasem. Dokáže totiž neuvěřitelně přesně imitovat hlasy a zvuky, které slyší kolem sebe. V jisté zoo třeba napodobil zvuky strojů používaných během rekonstrukce. Dokáže napodobit třeba i hlas flétny a dokonale zopakovat melodii. Vědce ale zaujala ještě jedna vlastnost. Svým hlasem podvádí, a to proto, aby se dostal k potravě, kterou ulovil někdo jiný, například surikaty. Neobyčejné schopnosti tohoto ptáka popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak Rentgen objevil paprsky X

Rentgenový snímek kolenních kloubů|foto:Fotobanka Pixabay

Wilhelm Conrad Röntgen se stal historicky vůbec prvním nositelem tehdy zřízené Nobelovy ceny. Právem. Jeho objev nového neznámého a neviditelného záření, znamenal revoluci v medicíně. Záření nazval paprsky X, dnes ho známe jako rentgenové záření. Rentgenův život i dílo přibližuje rozhlasové pásmo vysílané v Meteoru roku 1973, které připravil novinář, spisovatel a překladatel František Gel. V Meteoru jsme si toto zajímavé pásmo po mnoha letech připomněli.