Meteor o vývoji léků, charitě papoušků a neviditelném jezeru

Jak se vyvíjejí léky?

Léky|foto: Fotobanka Pixabay

Najít lék na chorobu, která usmrcuje lidi, to je přirozeně jedním z hlavních úkolů vědy. Některé choroby jsme už dokázali zcela vymýtit, jiné téměř ano, u dalších alespoň zmírnit následky, ale největší výzvou jsou nemoci nevyléčitelné. Zvlášť v souvislosti s čínským koronavirem vznikají otázky, proč je vývoj léků tak drahý nebo jestli se firmám vyplatí hledat lék pro nemoci, kterými trpí poměrně málo lidí. A jde vůbec zabít virus, když ho vědci nepovažují za živý? To v Meteoru komentoval doc. Jan Konvalinka z ÚOCHB.

Poslední polední výstřel

Polední znamení z Klementina |foto: autor neznámý,Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy,Volné dílo

Jak přesně zjistit, zda je poledne? Dnes se podíváme na mobilní telefon a víme to spolehlivě. Jenže koncem 19. století bylo možností málo. A tak se Praha rozhodla, že poledne bude ohlašovat výstřelem z děla. Hlasitý zvuk z Hradčan se rozlehl nad značným územím města. Signál k výstřelu dávalo Klementinum. Proč právě takto? A jak celý nápad vznikl? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dá se běžet 5 hodin bez vody?

Antilopa|foto: Michal Varga

Pokud sledujete maratónské běhy, jistě jste si všimli, že závodníci mají po trase občerstvovací stanice. Kromě vody někteří i sní např. kousek banánu. Nejlepší běžci jsou v cíli za dvě hodiny. Část z nich padá vyčerpáním. A teď si představte, že náš předek homo erectus dokázal běžet 5 hodin bez jediného napití. Jak to můžeme vědět? A jak je možné, člověk tímto pomalým během dokázal uštvat rychlou antilopu? To prozradil autor výzkumu dr. Martin Hora z PřF UK.

Jak papoušci přispívají chudým

Papoušek šedý |foto: karolyn83,Pixabay,Volné užití

Rozdělit se s někým, pomoci mu, a nic za to nechtít, to je projev velkého charakteru. U člověka se to děje často a sociální cítění patří k výdobytkům naší civilizace. Ale jak je tomu u zvířat? Vědci provedli zajímavý pokus s americkým papouškem šedým. Naučili ho, aby si za mince z automatu dokázal pořídit pamlsek. Pak dali dva papoušky do oddělených klecí, každý měl svůj automat. Jenže jednomu papouškovi mince nedali. Co myslíte, že se stalo? Pomohl bohatý papoušek chudému? To nám přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Nejhlubší jezero světa je neviditelné

Antarktida |foto: WikiImages,Pixabay,Volné užití

Antarktida je sama o sobě rekordním kontinentem. Je nejchladnější a má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku. Je pokryta tlustou vrstvou ledu o síle několika kilometrů. Přesto např. díky radarům dokážeme proniknout pod její povrch. Nejnovější a dosud nejpřesnější mapa přinesla překvapení – nejhlubší kaňon světa. Samozřejmě plný ledu. Dvakrát hlubší než nejhlubší jezero Bajkal. Jak mohl vzniknout? A jak by vypadal, kdyby všechen led roztál? Nad tím uvažoval dr. Miroslav Šobr z PřF UK.

Hýčkají si rostliny své mravence?

Mravenec|foto: pixabay.com

Většina mravenců žije na zemi v mraveništi a hloubí si chodby v půdě. Některé druhy ale za své útočiště volí koruny stromů. Rostliny se za dlouhou dobu soužití naučili přítomnost mravenců využívat. Nabízejí jim odměnu, např. pokud je chrání před okusováním býložravců. Jaké další případy symbiózy byly objeveny? To nám představili Miloň Čepelka a autor knihy Hmyzí rodiny a státy nakladatelství Academia prof. Jan Ždárek.