Meteor o vůních, nové léčbě rakoviny a živých letadlech

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Proč máme problém pojmenovat vůně?

Vůně|foto:Shutterstock

Na chvíli zavřete oči a zkuste si vybavit, jak voní váš oblíbený parfém. Krásná vůně se vám vybaví bez problémů. Ale zkuste ji někomu popsat. Pomocí slov sdělit jinému člověku, jak něco voní, když to nikdy necítil, je nesmírně obtížné, často nemožné. Snaží se o to např. vinaři a someliéři. Proč máme takový problém vůně pojmenovat? Souvisí to s omezenou vyjadřovací schopností našeho jazyka? Nad tím se zamýšlí MUDr. František Koukolík.

Pomůžou slepci léčit rakovinu?

Rakovina|foto:National Cancer Institute, undefined

Najít lék na dosud nevyléčitelnou nemoc se dá i náhodou, jako výsledek výzkumu něčeho úplně jiného. Možná lidstvo získá ohromnou posilu při boji s nádorovými buňkami. Kupodivu k tomu pomůže výzkum slepců. Tak se jmenují hlodavci podobní krtkům, kteří nemají žádné oči.  Vědci odhalili, jak je možné, že se dožívají tolika let, aniž by se u nich rozvinulo nádorové bujení. Pomůže stejná metoda i člověku? Objev popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

První planeta mimo naši galaxii?

Ve vesmíru známe 4870 planet, které obíhají své hvězdy, tzv. exoplanety. Toto ohromné číslo se ale týká jen planet z naší Galaxie. Další hvězdné ostrovy obsahující miliardy hvězd, jsou příliš daleko. Přesto před pár týdny vědci ohlásili, že se jim exoplanetu v cizí galaxii podařilo objevit. Dle astrofyzika Jiřího Grygara je objev velmi nejistý. Do vesmíru ale odstartuje v prosinci 2021 dalekohled Jamese Webba, v jehož schopnostech bude tyto vzdálené planety objevovat.

Největší létající tvor

Quetzalcoatlus z čeledi Azhdarchidae si ke svačince dopřává mládě titanosaura |foto:Mark Witton / University of Portsmouth

Druhohory obývali největší suchozemští tvorové všech dob a nejinak tomu bylo i ve vzduchu. Tam dominovali ptakoještěři. Rozpětí jejich křídel bylo srovnatelné s rozpětím dnešních malých osobních letadel! Vědci dodnes neví přesně, jak tací obři dokázali vzlétnout. Zjistilo se ale například, že měli např. speciálně odlehčené kosti. Je také možné, že pro ně bylo snadné létat z kontinent na kontinent. Co dalšího o nich víme, prozradil paleontolog Vladimír Socha.

Probíhají genetické mutace náhodně?

DNA|foto:Pixabay, CC0 1.0

Živočišné či rostlinné druhy se vyvíjejí a roli v tom hrají mutace. Ale jak? Mění se jejich genetická informace díky prostředí, do kterého se dostaly? Tedy tak, že by právě prostředí přímo ovlivňovalo DNA? Nebo se DNA mění neustále náhodně a přežijí jen ty varianty, které se pro prostředí hodí? Je v tom velký rozdíl a rozhodl až promyšlený pokus z roku 1943. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč někteří dospělí nemohou pít mléko?

Mléko|foto:Fotobanka Pixabay

Na jihovýchodě Asie, v jižní části Afriky nebo jižní části Jižní Ameriky drtivá většina dospělých nepije mléko, protože jim způsobuje střevní zdravotní problémy. Naproti tomu v Evropě, zejména severní je pití mléka zcela běžné. V dávné minulosti  dospělí lidé nedokázali trávit mléčný cukr vůbec nikde. Jak došlo ke změně? Ve které části světa to začalo? Je to výhodné? Na spoustu otázek odpovídal Viktor Černý z Archeologického ústavu AV.