Australské kudlanky při námluvách podvádějí. Víme jak i proč to samečky stojí hlavu!
Nejznámějším faktem o kudlankách je to, že sameček podlehne kusadlům své vyvolené. To ale není jediná zvláštnost, které se při páření dopouštějí.
Příspěvky v Meteoru 7. 3. 2015
01:09 Proč Slunce svítí
11:19 Platí teorie zamrzlé evoluce v politologii?
24:12 Co se českým vědcům povedlo nejvíc
33:17 Vražedné kudlanky
41:48 Tajemný oblak na Marsu
45:18 Největší databáze českého jazyka
48:55 Gravitační vlny se stále schovávají
Na celém světě žije asi 2500 druhů kudlanek, z toho v českých zemích jeden jediný – kudlanka nábožná. Když číhá na potravu, skutečně připomíná modlícího se člověka.
Proč se pářit bezhlavě
„Jedinou platnou devizou v přírodě jsou potomci,“ říká biolog prof. Jaroslav Petr. Dodává, že kudlanka svého partnera nesežere vždy. Ale když už se tak stane, je to z hlediska přírody výhodné.
„Samička začíná požírat samečka od hlavy. Tu mu ukousne, když se s ním už páří. Když se odstřihnou nervové uzliny, které jsou v hlavě, tak nejsou brzděny uzliny v útrobách. Sameček se pak páří ještě intenzivněji. Má větší šanci, že samičku oplodní a zplodí s ní potomstvo.“
Když mu láska nevoní...
Když už sameček riskuje, že svou investici do následovníků zaplatí životem, snaží se pochopitelně vybrat tu nejlepší nevěstu. Ty o sobě dávají vědět prostřednictvím pachových signálů – feromonů.
Jejich výroba je nesmírně energeticky náročná. Většinou tedy platí, že nejliběji samečkům voní ty nejzdatnější samičky. S nimi mají šanci zplodit silnou příští generaci.
Falešné krásky, femmes fatales
Sílu feromonů vědci dlouho považovali za čestné prohlášení. Slabší samičky vytvářejí feromonů méně, protože nemají prostředků nazbyt. Australští vědci ale zjistili, že přinejmenším u kudlanky Pseudomantis albofimbriata to neplatí.
„Nachytali sto mladých samiček, které se ještě nepářily. Odchovávali je v umělých podmínkách odděleně po skupinách, které krmili různým množstvím potravy,“ popisuje jejich pokus Jaroslav Petr.
Kupodivu samičky, které byly o hladu a ve velmi špatné kondici, produkovaly obrovská množství feromonu. Sáhly do posledních rezerv a maskovaly se za ty nejzdatnější. A skutečně měly u samečků úspěch.
„Jsou to takové zrádné ženy, které se tváří jako velmi atraktivní. Ve skutečnosti nejenže nejsou takové, jako se staví navenek, ale jsou i smrtelně nebezpečné.“
Kdy je sameček k sežrání
Když si sameček kudlanky vybral dobře krmenou samičku, většinou páření přežil. Samička nakladla vajíčka a o novou generaci kudlanek bylo postaráno. Naopak slabé, podvyživené kudlanky, které se jen maskovaly za kudlančí krásky, samečky žraly téměř pravidelně.
Navíc když jednoho nápadníka spořádaly, hned lákaly dalšího, aby jej rovněž pozřely. „Ty samečky měly na doplnění chybějících živin, aby je mohly uložit do vajíček k zajištění potomstva. Je to výjimečný jev, kdy se v přírodě vyplácí podvádění. Většinou se nefixluje,“ dodává Jaroslav Petr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
