Meteor o virech ničících nádory, sopečné Venuši a příčině zívání

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rakovina
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:43 Porazíme nádory pomocí virů?
  • 09:07 Porcelán díky podvodníkovi
  • 14:03 Kolika let se dožívali obří dinosauři?
  • 19:39 Jsou na Venuši aktivní sopky?
  • 30:13 Nechají se ptáci přesvědčit televizní reklamou?
  • 38:28 Zíváme díky zrcadlovým neuronům?

Porazíme nádory pomocí virů?

Mnohé lidi může myšlenka na to, že by nějaký virus člověku pomohl, dost překvapit. Zvláště teď když jeden virus působí celé planetě takové obrovské problémy. Jenomže virů je celá spousta druhů a některé mohou být užitečné, když je člověk dokáže využít správným způsobem.

Některé typy adenovirů raději útočí na buňky, které se rychleji množí. Přesně to dělají buňky nádorové. Vědci chtějí využít viry k tomu, aby jako ukazovátko označily, která buňka je nádorová. O zbytek by se postaral imunitní systém sám. Jak by to mohlo fungovat vysvětlil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Porcelán díky podvodníkovi

02698292.jpeg

Porcelán vymysleli Číňané už před naším letopočtem. Do Evropy ho jako první přivezl Marco Polo roku 1290. Začal o něj být zájem a v 17. století šlo o velmi drahou dovozovou komoditu. Sílila proto snaha vyrobit porcelán přímo v Evropě. Jenže nikdo neznal postup.

Mnoho chemiků si na tom vylámalo zuby. Až roku 1709 slavil úspěch jeden muž kterého můžeme směle označit za podvodníka. Jak se to celé seběhlo jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kolika let se dožívali obří dinosauři?

Kolika let se dožívali dinosauři?

Hned jako byly objeveny desetimetrové mnohatunové kolosy druhohor, vyvstala otázka, jak dlouho trvalo, než do svých gigantických rozměrů dorostly. Poměrně logická úvaha, že to mohlo trvat i více než 100 let, se ale nepotvrdila.

Nové výzkumy naopak ukazují, že obří dinosauři do dospělých rozměrů dorostli třeba jen za 20 nebo 30 let. Jak na to vědci přišli, to popisoval publicista Vladimír Socha.

Jsou na Venuši aktivní sopky?

Ještě v polovině 20. století se planetě Venuši říkalo „sestra Země“. Je skoro stejně velká jako Země, obíhá blíže než Mars. Jenomže díky sondám se ukázalo, že na Venuši člověk nepřežije ani ve skafandru. Teplota na 500 stupňů, atmosférický tlak 90x větší, déšť s kapičkami kyseliny sírové. Venuše je opravdu pekelnou planetou.

Ale jestli si představujete, že na Venuši chrlí lávu jedna sopka za druhou, budete překvapeni. Vědci vedou velké spory o to, jestli na planetě jsou nebo nejsou aktivní sopky. Jak to ověřit, když je Venuše stále zahalena hustou oblačností? Nový způsob představil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Nechají se ptáci přesvědčit televizní reklamou?

Jak reagují ptáci na ptačí reklamu?

Běžná televizní reklama nechá jistě zvíře naprosto chladným. To ji podlehnou spíše majitelé. Na ty je ostatně mířena. Ale co když reklama bude ukazovat zvířata při hledání a konzumaci potravy? Přesně tak vymysleli vědci nový pokus.

Nechávali tři druhy ptáků sledovat svůj vlastní druh v televizním záznamu. Ptáci opakovaně sledovali, kde je nechutná strava a kde jsou dobrůtky. Myslíte, že se to podle videa naučili? Ano! Fascinující výsledky přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Zíváme díky zrcadlovým neuronům?

Proč zíváme, když vidíme někoho zívat?

Proč zíváme? Proč je to tak nakažlivé? To jsou otázky, které řeší vědci dodnes. Už neplatí, že když král zívne u premiéry nové hry, musí se z ní stát propadák. Víme, že zívání nesouvisí s nudou, ale spíše únavou. Velkou záhadou ale bylo, proč začne zívat člověk, který unaven není, a to jenom proto, že vidí jiného zívajícího člověka.

Teď se ukazuje, že za to asi může druh neuronů v našem mozku, kterým se říká zrcadlové. Ty opakují činnost po jiných lidech a jsou aktivní hlavně u dětí. Četli jsme to v kapitole z knihy Mozek – zázrak na 5, kterou vydalo nakladatelství Petrklíč. Autorem knihy je Milan Bauman, text čte Jiří Plachý a komentuje prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související