Dinosauři v Česku

Dinosauři se na Zemi vyskytovali v době druhohor, tedy v období, kdy bylo naše území zalito mořem přerušovaným ostrůvky. „Celá dnešní střední Evropa byl region mělkého šelfového moře, se spoustou ostrůvků a jedním velkým ostrovním blokem, který začínal nedaleko našeho území,“ uvedl v Meteoru odborník na dinosaury Vladimír Socha.

Mořští ještěři

„Druhohory jsou, co se týká paleontologického záznamu, u nás hojně zastoupeny, ale v drtivé většině se to týká mořských sedimentů. Nacházíme spoustu mořských ještěrů, různé mosasaury a plesiosaury, mořští plazi tady byli docela hojní,“ řekl Socha.

Dinosauří velmoci jsou jinde

Přesto se i u nás našlo pár úlomků kostí suchozemských dinosaurů. „Samozřejmě když to srovnáme s dinosauřími velmocemi, jako jsou Argentina, Mongolsko nebo Spojené státy, kde se zachovaly kompletní kostry, tak se nemáme úplně čím chlubit. Jedná se skutečně jen o fragmenty,“ vysvětlil Vladimír Socha.

Nejvýznamnější nález: stehenní kost

Jedním z nejzajímavějších českých objevů byl nález stehenní kosti a dalších úlomků kostí dolní končetiny malého ornitopodního dinosaura v roce 2003 v okolí Kutné Hory.

Kosti prvního českého dinosaura|foto: Přírodovědecká fakulta UK Praha

Představit si ho podle Vladimíra Sochy můžeme jako menšího a mladšího příbuzného dinosaurů z rodu iguanodon. „Jednalo se o býložravé ještěry, blízké kachnozobým, kteří vážili několik tun a mohli měřit zhruba 9 až 13 metrů. Vyskytovali se před 95 miliony let, na začátku pozdní křídy,“ popsal Socha.

„U nás žila jejich trpasličí forma dlouhá asi 4 metry a mladší přibližně o 30 milionů let. Pohybovali se zřejmě v malých stádech a obývali ostrůvky pevniny, protože jinak tady bylo moře, jak už jsme si řekli,“ dodal Socha.

Vlny tsunami v Čechách

To, že se vůbec dochovala celá stehenní kost dinosaura, lze považovat za velké štěstí. „Podle paleontologů byla kost uložena díky jedné z obrovských přílivových vln tsunami, ke kterým na našem území dříve docházelo,“ vysvětlil Socha. Kost byla dokonce okousaná od žraloků a mořských ještěrů mosasaurů.

Stopy po žraločích zubech|foto: Přírodovědecká fakulta UK Praha

Další úlomky kostí, které se u nás našly, pocházejí od Srnojed u Pardubic, od Holubic u Kralup nad Vltavou a z jižních Čech. „Asi tu byli i nějací malí draví dinosauři, víc toho však nevíme, protože ten fosilní materiál je příliš úlomkovitý,“ řekl Socha a dodal: „Je jasné, že 99,9 procenta dinosaurů, kteří tady možná žili, nikdy neobjevíme“.

Dinosauří zub

Dalším zajímavým objevem, který bychom neměli pominout, je nález zubu v brněnské lokalitě Švédské šance. „K objevu došlo už před druhou světovou válkou, ale světu byl představen teprve v roce 2013 díky práci tehdejšího studenta paleontologie Daniela Madzii,“ řekl Vladimír Socha.

Podivný zub uložený v paleontologických sbírkách Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, byl původně připisovaný mořskému krokodýlovi.

„Daniel Madzia ho ale téměř s jistotou zařadil mezi dravé dinosaury. Pravděpodobně se jedná o zub asi šestimetrového dravce, který žil ke konci jury, někdy před 160 miliony let,“ doplnil Socha.

„Tento dravý dinosaurus byl součástí docela rozšířené skupiny a díky brněnskému objevu víme, že žil i u nás. Své vroubkované, 2,5 centimetru dlouhé zuby, používal ke krájení kořisti,“ uzavřel Vladimír Socha.