Dinosauři v Česku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy dinopark

Dinoparků u nás v posledních letech vyrostlo jako hub po dešti. Děti se chodí na modely dinosaurů dívat jako do zoologické zahrady. Jenže žili vůbec skuteční dinosauři na našem území?


Příspěvky Meteoru 23. 7. 2016
01:14 Jak se zkoumá historie?
11:17 Dinosauři v Česku
20:57 Ukradené objevy - kyslík
27:45 Proč je těžká voda jedovatá?
35:35 Sherlock Holmes a případ s čtverzubcem

Dinosauři se na Zemi vyskytovali v době druhohor, tedy v období, kdy bylo naše území zalito mořem přerušovaným ostrůvky. „Celá dnešní střední Evropa byl region mělkého šelfového moře, se spoustou ostrůvků a jedním velkým ostrovním blokem, který začínal nedaleko našeho území,“ uvedl v Meteoru odborník na dinosaury Vladimír Socha.

Mořští ještěři

„Druhohory jsou, co se týká paleontologického záznamu, u nás hojně zastoupeny, ale v drtivé většině se to týká mořských sedimentů. Nacházíme spoustu mořských ještěrů, různé mosasaury a plesiosaury, mořští plazi tady byli docela hojní,“ řekl Socha.

Dinosauří velmoci jsou jinde

Přesto se i u nás našlo pár úlomků kostí suchozemských dinosaurů. „Samozřejmě když to srovnáme s dinosauřími velmocemi, jako jsou Argentina, Mongolsko nebo Spojené státy, kde se zachovaly kompletní kostry, tak se nemáme úplně čím chlubit. Jedná se skutečně jen o fragmenty,“ vysvětlil Vladimír Socha.

Nejvýznamnější nález: stehenní kost

Jedním z nejzajímavějších českých objevů byl nález stehenní kosti a dalších úlomků kostí dolní končetiny malého ornitopodního dinosaura v roce 2003 v okolí Kutné Hory.

Kosti prvního českého dinosaura

Představit si ho podle Vladimíra Sochy můžeme jako menšího a mladšího příbuzného dinosaurů z rodu iguanodon. „Jednalo se o býložravé ještěry, blízké kachnozobým, kteří vážili několik tun a mohli měřit zhruba 9 až 13 metrů. Vyskytovali se před 95 miliony let, na začátku pozdní křídy,“ popsal Socha.

„U nás žila jejich trpasličí forma dlouhá asi 4 metry a mladší přibližně o 30 milionů let. Pohybovali se zřejmě v malých stádech a obývali ostrůvky pevniny, protože jinak tady bylo moře, jak už jsme si řekli,“ dodal Socha.

Vlny tsunami v Čechách

To, že se vůbec dochovala celá stehenní kost dinosaura, lze považovat za velké štěstí. „Podle paleontologů byla kost uložena díky jedné z obrovských přílivových vln tsunami, ke kterým na našem území dříve docházelo,“ vysvětlil Socha. Kost byla dokonce okousaná od žraloků a mořských ještěrů mosasaurů.

Stopy po žraločích zubech

Další úlomky kostí, které se u nás našly, pocházejí od Srnojed u Pardubic, od Holubic u Kralup nad Vltavou a z jižních Čech. „Asi tu byli i nějací malí draví dinosauři, víc toho však nevíme, protože ten fosilní materiál je příliš úlomkovitý,“ řekl Socha a dodal: „Je jasné, že 99,9 procenta dinosaurů, kteří tady možná žili, nikdy neobjevíme“.

Dinosauří zub

Dalším zajímavým objevem, který bychom neměli pominout, je nález zubu v brněnské lokalitě Švédské šance. „K objevu došlo už před druhou světovou válkou, ale světu byl představen teprve v roce 2013 díky práci tehdejšího studenta paleontologie Daniela Madzii,“ řekl Vladimír Socha.

Podivný zub uložený v paleontologických sbírkách Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, byl původně připisovaný mořskému krokodýlovi.

„Daniel Madzia ho ale téměř s jistotou zařadil mezi dravé dinosaury. Pravděpodobně se jedná o zub asi šestimetrového dravce, který žil ke konci jury, někdy před 160 miliony let,“ doplnil Socha.

„Tento dravý dinosaurus byl součástí docela rozšířené skupiny a díky brněnskému objevu víme, že žil i u nás. Své vroubkované, 2,5 centimetru dlouhé zuby, používal ke krájení kořisti,“ uzavřel Vladimír Socha.