Meteor o umělé inteligenci, nových zvířatech a plameňácích

Jak funguje umělá inteligence?

Poslední rok se mluví o umělé inteligenci velice často. Došlo ke skokovému zlepšení a rozšíření zdarma mezi všechny zájemce. Jak dokládá stávka v Hollywoodu, někteří lidé mají dokonce strach o své zaměstnání. Máme se umělé inteligence bát? Doc. Mirko Rokyta z MFF UK nám popsal, že nejde o nic jiného než program, který dokáže dobře rozumět tomu, na co se člověk ptá, poté prohledat obrovskou databázi informací a pak opět pro člověka srozumitelně popsat, co nás zajímá. Dokáže se umělá inteligence sama učit? Má smysl s ní podvádět?

Do nitra hmoty díky rentgenu

Atom|foto: Geralt, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Jistě si vzpomínáte na první fotografii pořízenou pomocí rentgenových paprsků - slavný snímek zobrazující ruku s prstenem paní Roentgenové. Kosti v ruce krásně vynikly. Od té doby stačila jedna fotografie a lékař hned poznal, kde a jak je kost zlomená. Příklad triumfu vědy – možnost nahlédnout do lidského těla, aniž by bylo potřeba ho rozříznout. Byla by škoda usnout na vavřínech. Co takhle nahlédnout do samotné podstaty hmoty? 11. listopadu 1912 britský fyzik William Lawrence Bragg založil obor rentgenové strukturní analýzy. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nová zvířata naší přírody

Losos (ilustrační foto)|foto:Fotobanka Pixabay

Připomínáme si 60 let od vzniku pořadu Meteor. Jak se za tu dobu proměnila naše příroda? Máme tu dnes zvířata, která zakladatelé Meteoru nemohli v přírodě spatřit? Zoolog Jan Andreska řekl, že existují hned čtyři takové skupiny. Zvířata, která se do přírody po mnoha letech vrátila, zvířata, která se k nám nově rozšířila, zvířata nově určená jako samostatné druhy a také zvířata, o kterých jsme v roce 1963 netušili, že u nás žijí. V každé kategorii jsme si uvedli zajímavé příklady.

Jak se bránit virům?

Viry|foto: Geralt, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Půlka listopadu, horní cesty dýchací začínají prožívat peklo. Divadelní sál plný lidí, každý druhý kýchá, smrká nebo kašle. Holt naše imunita není žádná nedobytná pevnost. Občas je obrana proražena, i když se bojuje, jak jen to jde. On je totiž virus velmi nepříjemný soupeř, jak nám potvrdil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV. Jenže zároveň popsal nový objev vědců, jak učinit buňku odolnou proti virové infekci.

Kamarádí se plameňáci?

Plameňáci v pražské zoo |foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Pro život člověka je velmi důležité mít kamarády. I když nás někdy zlobí, potřebujeme je. Lidé si za kamarády vybírají jedince, kteří jsou mu povahově podobní, se kterými má něco společného. Jak ale zjistit kamarádské vazby mezi zvířaty? Jde to jedině dlouhým pozorováním uzavřené skupiny.

Lze odšpuntovat jezero?

Ropný vrt |foto:Shutterstock

V roce 1980 došlo v americkém státě Louisiana k neobyčejné události. Mělké sladkovodní jezero Peigneur se změnilo v hluboké jezero plné slané vody. Nešlo o ničí záměr, ale katastrofu vzniklou omylem lidskou chybou. Na počátku byla snaha pomocí vrtné soupravy zjistit přítomnost ropy pode dnem jezera. Jenže pod jezerem se nacházelo také něco jiného – solný důl. V mžiku došlo k těžko uvěřitelné situaci – jezero se vypustilo, jako by někdo ze dna vytáhl špunt.

Tyto události líčí kniha Geostorky, kterou vydává nakladatelství Knihy Dobrovský. Autorem je dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV. V Meteoru z ní čte Jan Meduna. Knihu můžete vyhrát v naší soutěži. Otázka zazní na konci pořadu.