Meteor o účincích LSD, chytrém červu a hře chobotnic

16. duben 2022

Poslechněte si:

  • 01:22 Co nám přineslo 6000 let geometrie?
  • 10:55 Vyvolává LSD halucinace?
  • 17:05 Einstein mezi červy
  • 24:30 Známe už 5000 exoplanet
  • 33:29 Spadne nám na hlavu kosmická stanice?
  • 42:42 Jak si hrají chobotnice?

Hovoří matematik Petr Klán, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Jiří Grygar. Rubriku Stalo se tento den připravil ing. František Houdek. Z knihy Pozoruhodné objevy ze světa zvířat čte Zuzana Slavíková.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Co nám přineslo 6000 let geometrie?

Geometrické tvary

Základní tvary rozlišovali lidé už v paleolitu. Jeskynní malby ukazují, že používali jednoduché linky, ale i složitější tvary. Matematický popis tvarů a jejich přesná definice ale zabraly několik tisíciletí.

Dodnes se geometrie vyvíjí a od kruhu, čtverce či trojúhelníků přešla k nesmírně složitým tvarům generovaným počítači. Příkladem jsou fraktály. Tyto obrazce lze zvětšovat a když k tomu dojde, zjistíme, že se skládají z obrovského množství stejných tvarů. Nad vývojem geometrie se v Meteoru zamýšlel matematik Ing. Petr Klán.

Vyvolává LSD halucinace?

„Drogový“ portrét švýcarského chemika Alberta Hofmanna

Švýcarský chemik Albert Hofmann náhodně objevil halucinogenní účinek nové syntetické látky, kterou testoval v laboratoři. Známe ji jako LSD. V rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek, jsme si připomněli Hofmannův zážitek ze 16. dubna roku 1943:

Náhle mne přepadl zvláštní pocit závratě a neklidu. Předměty se opticky měnily a nemohl jsem se soustředit na práci. Jako ve snu jsem odešel domů, kde se mě zmocnil nepřekonatelný popud ulehnout. Okamžitě jsem upadl do zvláštního, nikoli nepříjemného stavu, který se podobal opilosti a který charakterizovala výrazně zjitřená fantazie. Oči jsem měl zavřené a jako v mrákotách jsem vnímal nepřetržitý proud fantaskních, mimořádně plastických obrazů prazvláštních tvarů s intenzivní kaleidoskopickou hrou barev. Po dvou hodinách tento jev pomalu pominul.

Einstein mezi červy

U červa se čeká, že se umí nakrmit a rozmnožit a tím jeho schopnosti končí. Biolog prof. Jaroslav Petr nás přesvědčil o opaku. Milimetrový červík, který má v „mozku“ jen 300 neuronů, dokáže měnit strategii, když se dostane do kontaktu s konkurentem jiného druhu.

Strategii mění podle toho, jestli je v okolí dostatek nebo nedostatek potravy. Jak přesně reaguje a jak se změnil pohled odborníků na červy?

Známe už 5000 exoplanet

Exoplaneta

Právě před 30 lety byla objevena první exoplaneta – planeta obíhající jinou hvězdu než Slunce. Astrofyzik Jiří Grygar připomněl, jak ho objev šokoval. Planeta totiž obíhala neutronovou hvězdu – v podstatě mrtvý objekt, u kterého by planeta už neměla být.

Počet objevených exoplanet od té doby neustále roste, až teď překonal metu 5000. To už umožňuje provést solidní statistiku. Jaké jsou exoplanety v porovnání s našimi planetami?

Spadne nám na hlavu kosmická stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

Válka na Ukrajině znamená ukončení spolupráce mezi Ruskem a tzv. západními státy. V některých případech to nebude složité. Co ale udělat s Mezinárodní kosmickou stanicí? Šéf ruské kosmonautiky Rogozin vyhrožuje, že ji nechá Evropanům spadnout na hlavu.

Jsou to jen silácké řeči? Jak vypadalo 30 let spolupráce s Ruskem? Proč si Ing. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně myslí, že sledujeme začátek sebevraždy ruské kosmonautiky v přímém přenosu?

Jak si hrají chobotnice?

Jak si hrají zvířata? To je hlavní téma četby z knihy Pozoruhodné objevy ze světa zvířat, kterou vydalo nakladatelství Grada. V posledním díle se vydáváme za chobotnicemi. Jde o fascinující bezobratlé tvory, které vědci podceňovali.

Chbotnice mají neuvěřitelnou inteligenci, schopnost improvizovat i hrát si. Velmi těžko se zkoumají, neboť dokážou například záměrně bojkotovat připravený experiment. O nečekaném chování i chuti si hrát četla Zuzana Slavíková.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související