Mohou psychedelické látky pomoct pacientům s depresí? Moderní věda si myslí, že ano

Halucinace - LSD - trip
Halucinace - LSD - trip

LSD, psylocybin, mezkalin – to jsou nejznámější z psychoaktivních látek, kterým vědci souhrnně říkají jako psychedelika. Označení má původ v řečtině a znamená přeneseně otevírání duše. Jejich účinky totiž navozují změněné stavy vědomí, vyvolávají halucinace a smazávají vnímání hranic vlastního ega. Moderní věda teď zkoumá, zda by mohli pomoci například pacientům s depresí.

„Drtivá většina psychoaktivních látek včetně těch psychedelických je od 70. let zařazena na seznam kontrolovaných substancí,“ vypráví Martin Kuchař z Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek Ústavu chemie přírodních látek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Univerzitní vědci zkoumali účinky psychedelik už od 40. let, ale jejich „objev“ unikl na veřejnost a po válce se díky celospolečenskému uvolnění rozšířil na vlně spojené především s hnutím hippies. Establishment proti společenskému rozvolnění bojoval mimo jiné i tím, že psychedelika zařadil na seznam nebezpečných drog, které jsou návykové a poškozují zdraví.

LSD

„Většina psychedelických látek ovšem v principu návyková není, a také jejich toxicita je velice nízká,“ uvádí dobový mýtus na pravou míru Martin Kuchař. „Nebezpečnost psychedelických látek vězí v úplně něčem jiném. Při laickém užití bez odborného dozoru může dojít k tomu, že uživatel nezvládne příliv emoci, nezpracuje například prožité negativní emoce a bez zajištění návazné péče psychoterapeuta nebo psychiatra to u něj může vést k různým duševním poruchám.“

Slyšet barvy a hmatat vůni

V současné době řada univerzit a výzkumných pracovišť dostala povolení od státních autorit vrátit se k výzkumu psychedelických látek. Smí se do něj zapojit zdraví dobrovolníci, kteří procházejí přísným systémem vylučovacích kritérií, ale ve světě se už nejrůznější klinické studie věnují přímo i pacientům s depresemi, úzkostmi nebo například osobám trpícím posttraumatickou stresovou poruchou.


V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní konference zaměřená na výzkum psychedelických látek. Výzkumníci z celého světa si na ní přijedou vyměnit poznatky a zkušenosti ze studia vlivu psychedelických látek na terapii nejrůznějších onemocnění včetně deprese. Jejich cílem je také změnit pohled veřejnosti na nebezpečnost těchto látek a přispět k uvolnění legislativy směrem k možnosti jejich terapeutického využití.

„Vědci se dnes snaží zjistit, jaký je vztah mezi určitým prožitkem a tím, jaké je propojení různých částí mozku,“ přibližuje Martin Kuchař. „Z různých měření víme, že psychedelika zintenzivňují aktivitu části mozku zvané thalamus, která je odpovědná za vnímání a díky tomu vnímáme mnohem více informací v určitý okamžik.“

To způsobuje mimo jiné synestetické vjemy, kdy jsou okamžité vjemy navzájem propletené a uživatelé například takzvaně slyší barvy nebo mají dojem, že vnímají vůně hmatem. Vědci se v současnosti snaží zjistit, jak je možné tyto vlastnosti psychedelických látek využít v léčebné praxi.