Meteor o svatebních darech zvířat, prvním bleskosvodu a dracích nad Chocní

Blesk, ilustrační foto
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Blesk, ilustrační foto
0:00
/
0:00

Poslechněte si

  • 01:28 Magnetické anomálie po tunguské katastrofě
  • 11:08 Proč sedláci zničili první bleskosvod Prokopa Diviše?
  • 15:48 Dávají si i zvířata svatební dary?
  • 27:18 Létali nad Chocní draci?
  • 35:15 Sopka, která sváděla souboj s obyvateli města

Magnetické anomálie po Tunguské katastrofě

Expedice vypouští dron na měření magnetického pole

Jestli něco i po více než 100 letech zůstává zahaleno neproniknutelným tajemstvím, je to událost na Sibiři 30. června roku 1908. Nedaleko řeky Podkamennaja Tunguska došlo k výbuchu neznámého původu. Exploze v oblasti přibližně 2000 km² vyvrátila a přelámala miliony stromů. Svědkové se rozcházení v líčení událostí.

Za příčinu bývá nejčastěji považována srážka Země s planetkou či kometou. Günter Kletetschka z PřF UK a Geologického ústavu AV s tím ale nesouhlasí. Dobové záznamy ukazují na výrazné rozkmitání magnetického pole Země. Proto uspořádal na Sibiř expedici, ze které se 8. června vrátil a v Meteoru prozradil, jak dopadla měření magnetického pole pomocí dronů.

Proč sedláci zničili první bleskosvod Prokopa Diviše?

Blesk

Hromosvody – správně bychom měli říkat bleskosvody – jsou dnes povinnou a hlavně samozřejmou výbavou všech budov. V případě bleskového výboje v atmosféře, se energie svede po nejbližším kovovém vodiči do země.

Tento jednoduchý princip ale zůstával neznámý, dokud český duchovní pastýř a vynálezce Prokop Diviš roku 1754 nepřišel se svým řešením. Bohužel jeho první funkční bleskosvod byl trnem v oku sedláků. Co se tehdy odehrálo, jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dávají si i zvířata svatební dary?

Kaloň egyptský (Rousettus aegyptiacus)

Obdarovat novomanžele je velmi rozšířenou tradicí. Dříve býval svatební dar spíše dokladem toho, že žadatel o ruku je dostatečně finančně zajištěn, aby zabezpečil nastávající manželku. Vědci sledovali kaloně, kde samičky berou samcům potravu doslova z huby.

Dlouho jim vrtalo hlavou, proč to dělají, až zjistili, že je to svatební dar. Kdo dává samičce nejvíc, stává se pak otcem potomků. Tento i další příklady svatebních darů z přírody, nám vylíčil biolog prof. Jaroslav Petr.

Létali nad Chocní draci?

Přední končetina jediného dosud známého českého ptakoještěra druhu Cretornis hlavaci

Odpověď zní jednoznačně ano. Ovšem pouze za předpokladu, že přimhouříme obě oči a budeme za draky považovat ptakoještěry. Přesně tak totiž pověsti o dracích vznikly. Lidé našli kosti neznámých zvířat, které vypadaly velmi zvláštně a domysleli si dračí podobu.

Ptakoještěři u Chocně se ale staly předmětem seriózního výzkumu. Je však třeba dodat – plného omylů. Ptakoještěr objevený v roce 1884 byl pojmenován jako dosud jediný českým jménem. Měl rozpětí křídel 1,5 metru a žil u nás asi před 92 miliony lety. Podrobnosti o zamotaném objevu přiblížil Vladimír Socha.

Sopka, která sváděla souboj s obyvateli města

Žít v sousedství sopky není nic snadného, ale člověk tak nějak počítá s tím, že se může něco stát. Jenomže 23. ledna ještě v 1:50 v noci nikdo z obyvatel islandského ostrova Heimaey netušil, že u nějaké sopky žijí.

Země bez varování praskla, na město se hnala láva a posupně se u něj vztyčil 200 metrů vysoký kužel. Lidé nejprve na lodích prchli, ale později se vrátili a svedli se sopečným živlem bitvu, jakou historie lidstva dosud nepoznala. Dramatický příběh v Meteoru komentoval geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související