Meteor o svatebních darech zvířat, prvním bleskosvodu a dracích nad Chocní

Magnetické anomálie po Tunguské katastrofě

Expedice vypouští dron na měření magnetického pole|foto:Nicholas Hasson, Přírodovědecká fakulta UK

Jestli něco i po více než 100 letech zůstává zahaleno neproniknutelným tajemstvím, je to událost na Sibiři 30. června roku 1908. Nedaleko řeky Podkamennaja Tunguska došlo k výbuchu neznámého původu. Exploze v oblasti přibližně 2000 km² vyvrátila a přelámala miliony stromů. Svědkové se rozcházení v líčení událostí.

Za příčinu bývá nejčastěji považována srážka Země s planetkou či kometou. Günter Kletetschka z PřF UK a Geologického ústavu AV s tím ale nesouhlasí. Dobové záznamy ukazují na výrazné rozkmitání magnetického pole Země. Proto uspořádal na Sibiř expedici, ze které se 8. června vrátil a v Meteoru prozradil, jak dopadla měření magnetického pole pomocí dronů.

Proč sedláci zničili první bleskosvod Prokopa Diviše?

Blesk|foto: O12, Pixabay

Hromosvody – správně bychom měli říkat bleskosvody – jsou dnes povinnou a hlavně samozřejmou výbavou všech budov. V případě bleskového výboje v atmosféře, se energie svede po nejbližším kovovém vodiči do země.

Tento jednoduchý princip ale zůstával neznámý, dokud český duchovní pastýř a vynálezce Prokop Diviš roku 1754 nepřišel se svým řešením. Bohužel jeho první funkční bleskosvod byl trnem v oku sedláků. Co se tehdy odehrálo, jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dávají si i zvířata svatební dary?

Kaloň egyptský|foto:Český rozhlas

Obdarovat novomanžele je velmi rozšířenou tradicí. Dříve býval svatební dar spíše dokladem toho, že žadatel o ruku je dostatečně finančně zajištěn, aby zabezpečil nastávající manželku. Vědci sledovali kaloně, kde samičky berou samcům potravu doslova z huby.

Dlouho jim vrtalo hlavou, proč to dělají, až zjistili, že je to svatební dar. Kdo dává samičce nejvíc, stává se pak otcem potomků. Tento i další příklady svatebních darů z přírody, nám vylíčil biolog prof. Jaroslav Petr.

Létali nad Chocní draci?

Přední končetina jediného dosud známého českého ptakoještěra druhu Cretornis hlavaci |foto:Vladimír Socha, https://dinosaurusblog.com/

Odpověď zní jednoznačně ano. Ovšem pouze za předpokladu, že přimhouříme obě oči a budeme za draky považovat ptakoještěry. Přesně tak totiž pověsti o dracích vznikly. Lidé našli kosti neznámých zvířat, které vypadaly velmi zvláštně a domysleli si dračí podobu.

Ptakoještěři u Chocně se ale staly předmětem seriózního výzkumu. Je však třeba dodat – plného omylů. Ptakoještěr objevený v roce 1884 byl pojmenován jako dosud jediný českým jménem. Měl rozpětí křídel 1,5 metru a žil u nás asi před 92 miliony lety. Podrobnosti o zamotaném objevu přiblížil Vladimír Socha.

Sopka, která sváděla souboj s obyvateli města

Žít v sousedství sopky není nic snadného, ale člověk tak nějak počítá s tím, že se může něco stát. Jenomže 23. ledna ještě v 1:50 v noci nikdo z obyvatel islandského ostrova Heimaey netušil, že u nějaké sopky žijí.

Země bez varování praskla, na město se hnala láva a posupně se u něj vztyčil 200 metrů vysoký kužel. Lidé nejprve na lodích prchli, ale později se vrátili a svedli se sopečným živlem bitvu, jakou historie lidstva dosud nepoznala. Dramatický příběh v Meteoru komentoval geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.