Meteor o stopách letadel, umělé radioaktivitě a nejnohatějším živočichovi

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Jak na obloze vznikají stopy letadel?

Jak na obloze vznikají stopy letadel? K vysvětlení stačí fyzika|foto:Fotobanka Unsplash

Dnešní civilizace využívá mohutně leteckou dopravu a nebe je „počmárané“ stopami letadel stále více. Šíří se o nich řada nesmyslů, takže jsme se v Meteoru s dr. Janem Havlíkem z Ústavu organické chemie a biochemie AV věnovali tomu, jak stopy vznikají.

Jde to zcela bez chemie. K vysvětlení nám postačí fyzika. Hlavní příčinou je, že velmi chladným, v podstatě zmrzlým, vzduchem prolétá velmi horký motor. Vodní pára ve vzduchu začne kondenzovat.

Zajímavé je, že v některých případech mohou letadla vytvořit mrak nebo naopak při průletu mrakem ho jakoby „gumují“.

První umělá radioaktivita

Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie ve své laboratoři v Paříži|foto:Shutterstock

Hliník je běžným materiálem, který má pro člověka mnohé využití. Přesto přinesl před 88 lety obrovské překvapení. Francouzští fyzici Irène a Fréderic Joliot-Curieovi ozařovali hliníkovou desku částicemi alfa a studovali pozitrony, které srážkou vznikají.

Svůj přístroj ale před obědem nevypnuli zcela a po návratu zjistili, že z hliníku vycházejí i další částice. Objev umělé radioaktivity byl na světě! Hned druhý rok si vysloužili Nobelovu cenu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč je vesmír prázdný?

Hmota je neobyčejně prázdná! Náš posluchač Vít Ryšánek napsal několik básní, které se hmotou a vesmírem zabývají|foto:Fotobanka Pixabay

Máme pocit, že když jsme obklopeni tvrdými věcmi, jako jsou nábytek, domy, skály, že hmota je něco pevného a odolného. Jenže všechno se skládá z atomů. Kdyby mělo jádro atomu velikost pomeranče obíhaly by ho elektrony ve vzdálenosti několika kilometrů.

Hmota je tedy neobyčejně prázdná! Náš posluchač Vít Ryšánek napsal několik básní, které se hmotou a vesmírem zabývají. Svůj komentář básním v Meteoru přidal prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Který živočich má nejvíce nohou?

Pokud vás napadla jako první stonožka, musíme vás zklamat. Tento živočich má obvykle nohou mnohem méně. Existují ale i mnohonožky, které mají oproti stonožkám kulatý průřez těla a ty mohou mít stovky nožiček.

Vědci teď zkoumali mnohonožky žijící v podzemí a našli  mnohonožku, která má více než tisíc nohou. Přesné číslo i okolnosti zajímavého objevu přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak se dokáží včely ubránit sršni?

Ve včelím úlu žijí desetitisíce včel. Mají rozdělené funkce a dobře své bydliště hlídají. Jenomže sršeň, to je nepřítel mnohem silnější a agresivnější. Dokáže pozabíjet stovky včel. V boji jeden na jednoho nemá včela šanci.

Včely proto přišli s úžasnou taktikou kolektivní obrany, díky které vetřelce doslova uvaří teplým vzduchem. Píše o tom nová kniha nakladatelství Grada s názvem Včely medonosné a jejich tajemný život v lese. Pro Meteor čte Jan Teplý.