Úžasné životy: Vědec František Běhounek podle jaderné fyzičky Dany Drábové

František Běhounek se narodil s27. října 1898 v Praze. Už v dětství slyšel o významné vědkyni polského původu Marii Curie-Skłodowské a jejím bádání v oblasti radioaktivity. Ta byla na počátku 20. století něčím novým, neznámým a s příchutí dobrodružství.

Studentem u Marie Curie-Skłodowské

Běhounek proto vystudoval přírodovědeckou fakultu v Praze a pokračoval na pařížské Sorboně přímo v laboratoři madam Curie. Vzpomínal na ni jako na velmi skromnou a pracovitou ženu.

Čtěte také

Marie Curie-Skłodowská: Radioaktivita. Lucie Trmíková a Hanuš Bor v dokudramatu ze série Příběhy slavných

„Málo kdo ví, že Marie Curie-Skłodowská přispěla k tomu, aby se mohl František Běhounek zúčastnit polárních výprav. Požádala totiž dopisem prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka o zajištění financování vědecké cesty mladého českého vědce k severnímu pólu. A pan prezident Masaryk jí vyhověl,“ připomíná Dana Drábová.

Trosečníkem na ledové kře

František Běhounek zkoumal v polárních oblastech atmosférickou elektřinu a ionizující záření. Spolu s devíti dalšími členy posádky přežil havárii vzducholodi Italia a stal se jedním z trosečníků, kteří čekali na ledové kře na záchranu skoro dva měsíce.

Čtěte také

Polární trosečníky zachránila vysílačka, která neměla být na palubě

Zážitky z této průkopnické cesty pak František Běhounek využil jako inspiraci k mnoha svým dobrodružným románům pro mládež. I to dokládá, jakým renesančním člověkem Běhounek podle Drábové byl.

Mírové využití jádra

František Běhounek založil radiologický ústav, vedl katedru dozimetrie a ionizujícího záření na ČVUT, byl členem Akademie věd a založil také onkologický ústav. „Já si na pana profesora Běhounka vzpomenu vždy, když slyším o nějakém novém posunu radioterapie při léčbě onkologických onemocnění. V tomto oboru totiž položil základy, na které navazujeme dodnes,“ říká Drábová