Meteor o sopkách na Marsu, čichu tyranosaura a nejsilnější pavučině

8. leden 2022

Poslechněte si:

  • 01:20 Jsou na Marsu supervulkány?
  • 12:54 První počítačové sčítání lidu
  • 18:08 Jaký čich měl tyranosaurus?
  • 25:04 Lze zveršovat matematický vzoreček?
  • 33:17 Nejsilnější pavučina
  • 41:12 Jsou spolubydlící včel hrozbou?

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Jsou na Marsu supervulkány?

Detailní pohled do jícnu sopky Olympus Mons

Jako supervulkán bývá označována sopka, která v krátkém období vychrlila obrovské množství prachu a popela. Na Zemi je příkladem Yellowstone v USA. Jsou podobné sopky i na Marsu?

Přestože je na něm sopek dost a některé jsou mnohem vyšší, než pozemské, důkazy o supervulkánech na Marsu dosud chyběly. Nová měření z kosmických sond ale odhalila mocné vrstvy prachu kolem několika kráterů. Je to dostatečný důkaz? O tom hovořil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

První počítačové sčítání lidu

Novinová ilustrace ukazuje první aplikace děrnoštítkovacího systému Hollertih

Sčítání lidu je pro stát klíčovým zdrojem informací. Jenže, pokud je obyvatel hodně a každý odpovídá na desítky otázek, je zpracování dotazníků nesmírně obtížný úkol. Např. sčítání lidu v USA se roku 1880 týkalo asi padesáti milionů lidí. Manuální vyhodnocování velehory vyplněných formulářů tenkrát trvalo pěti stovkám lidí skoro sedm let!

Neúnosnou situaci vyřešil až 8. ledna 1889 americký technik Hermann Hollerith, když získal patent na děrnoštítkový stroj ke zpracování dat. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jaký čich měl tyranosaurus?

Jaký čich měl tyranosaurus? A ja se to dá zjistit?

Každého asi napadne jiná otázka: Dá se to vůbec poznat? Paleontologové to podle Vladimíra Sochy dokáží odhadnout podle lebky, resp. tvaru mozkovny. V zadní části mozku měl tyranosaurus zvětšené laloky, které zpracovávají právě čich.

Vědci srovnali jeho mozek s mozkem dnešních živočichů a dospěli k závěru, že dnešní slepice je na tom s čichem lépe. Přesto tyranosaurus ve své době tímto smyslem dominoval a mohl ucítit krev třeba na vzdálenost 10 km. Co dalšího o jeho čichu víme?

Lze zveršovat matematický vzoreček?

Matematika

Vzorečkům se v hodině matematiky nikdo nevyhne. Jsou to jednoduché nástroje pro výpočet obvodu, obsahu či objemu. Bez znalosti vzorečku si student se zadanou úlohou těžko poradí. Jak si je ale zapamatovat?

Náš posluchač Vít Ryšánek napsal několik básní, které vzorečky obsahují. Týkají se např. čtverce, kruhu, krychle nebo koule. Svůj komentář básním v Meteoru přidal matematik - děkan MFF UK doc. Mirko Rokyta.

Nejsilnější pavučina

Skákavka pruhovaná (Salticus scenicus) na svém superpevném pavoučím vlákně

Skákavka pruhovaná je pavouk, který loví podobně jako třeba kočky: skokem. Číhá na vhodný okamžik a pak se prudce vymrští k oběti. Dokáže ulovit i komára za letu! Při svém pohybu, který se koná většinou střemhlav, se jistí pavoučím vláknem.

Vědci měřili jeho pevnost a ukázalo se, že je několikrát vyšší než u kevlaru, ze kterého se vyrábějí neprůstřelné vesty. Při tom pavouk vytváří vlákno neuvěřitelně vysokou rychlostí. Skákavku pruhovanou představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Jsou spolubydlící včel hrozbou?

Kleštík (varroa) na hlaviččce včely

Včely medonosné nežijí ve včelařem vytvořeném úlu sami. Ani v přirozeném prostředí lesa se to neděje. Zatímco v lese pro ně spolubydlící hrozbou nejsou, v úlu mohou být sousedé smrtící. Čím je to způsobeno?

O tom píše nová kniha nakladatelství Grada s názvem Včely medonosné a jejich tajemný život v lese. Jaké je soužití včel s jinými obyvateli úlů? O tom četl Jan Teplý.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související