Meteor o srážce Země, zápachu dinosaurů a malém slepičím mozku

Co je to mozek?

Mozek|foto:Pete Linforth, Pixabay, CC0 1.0

Všichni ho máme a všichni známe intuitivní odpověď. Jenomže podíváme-li se napříč živočišnou, ale i rostlinou říší, je velmi těžké najít stručnou definici, která popisuje celou rozmanitost centra nervových soustav. Třeba taková vápenatka mnohohlavá je jedna obří buňka s velkým počtem jader. Najde výhodnou cestu bludištěm za potravou, ze slepých ramen její panožky vycouvají. Někteří vědci mají za to, že umí řešit tzv. dopravní problém: optimalizaci transportu. Hlenky se učí, pamatují si a předávají si zkušenosti. Ale jak to dělají – nemají žádnou nervovou soustavu – dobře známo není. Nad definicí mozku se zamýšlel MUDr. František Koukolík.

Jak probíhala největší srážka Země s planetkou?

Kráter po dopadu planetky na Zem|foto: Universita di Bologna

Před 66 miliony let se Země srazila s planetkou, což vyvolalo okamžitou lokální katastrofu a následnou globální katastrofu v podobě změny klimatu. Je obdivuhodné, co po těch mnoha letech dokážeme o tehdejších událostech zjistit. Doc. Günter Kletetschka z PřF UK sbíral vzorky ve vzdálenosti několika set kilometrů od místa dopadu a měřil zbytkové magnetické pole. Zjistil řadu podrobností o vyvrženém materiálu, kterých si nikdo předtím nevšiml. Vše popsal v Meteoru.

Konečně pořádná ocel!

Henry Bessemer|foto:Český rozhlas

Jednoho dne roku 1855 britský vynálezce Henry Bessemer už pokolikáté dmychal trubkou vzduch na povrch roztaveného železa ve snaze vypálit z něj uhlík, a jako pokaždé na něm vznikla jen tenká ocelová krustička. V náhlém vnuknutí tedy ponořil trubku do taveniny. Po půlhodině dramatického bublání a pěnění se celých 10 liber litiny v pícce proměnilo v ocel - a ani přitom nebylo třeba nádobku zvlášť zahřívat, rozpálila se samotným spalováním příměsí! Na světě byla konečně pořádná ocel! Vynález jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Plasty v jeskyních

V jeskyních se dá najít spousta zajímavých věcí. Samozřejmě především z pohledu geologů. Ale také archeologové prohledávají jeskyně a hledají v nich pozůstatky působení člověka. Kosti nebo zbytky nádob a zbraní, jsou cennými artefakty. Bohužel v posledních desítkách let roste množství nálezů plastů všeho druhu. PET lahve, igelitové sáčky, obaly od mléka či oleje. Doc. Milan Geršl z Mendelovy univerzity v Brně se nálezům věnuje. I když jde o ekologický problém, má to i své výhody. Plasty mohou po moci datovat vrstvy usazenin.

Páchnul tyranosaurus?

Tyranosaurus|foto:CC0 Public domain, AnoviJoe

Představte si, že se ocitnete v druhohorách. Všude číhá nebezpečí. Vědci se teď přiklánějí k názoru, že byste mohli třeba takového tyranosaura poznat i se zavřenýma očima a zacpanýma ušima.  Samozřejmě, pokud by se pohyboval, cítili byste, jak se chvěje zem při jeho krocích. Pokud by se nehnul, měli byste ještě jednu možnost poznat jeho přítomnost po čichu. Podle nových předpokladů velcí dinosauři zapáchali. Proč? To popsal publicista Vladimír Socha.

Slepičí mozek

Kur bankivský, předchůdce našeho kura domácího|foto:licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0, Red Junglefowl

Když někomu řeknete, že má slepičí mozek, je to jednoznačně urážka. Proč? Protože slepice jsou považovány za hloupá stvoření. Sice jimi až tak úplně nejsou, no ale mezi lidmi to byl po staletí, tisíciletí nejběžněji chovaný pták a jiného tak důkladně neznali. Slepice to odnesly jaksi za všechny ptáky. Co se týká velikosti slepičího mozku, vědci ho teď studovali podrobně a došli k překvapivému zjištění. Podrobnosti zjišťoval biolog prof. Jaroslav Petr.