Meteor o smrti kralevice, jezerech na Marsu, DNA a zpívajícím psu

10. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi – druhý zleva Karel IV., druhý zprava jeho syn Václav IV.
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:25 Budou stromy opylovány pomocí dronů?
  • 08:09 Objev DNA polymerázy
  • 13:37 Jsou na Marsu jezera?
  • 22:46 Zpívající pes
  • 35:15 Otrava jako folklór

Budou stromy opylovány pomocí dronů?

Dron

Spotřeba potravin stále stoupá, protože stále stoupá počet lidí. Naproti tomu včelstvům, která většinu plodin opylovávají, se nedaří. Vinou chorob i člověka nestíhají opylovat např. ovocné stromy. Japonští vědci přišli s nápadem využít k tomu drony. Na nich je připevněn metač bublin obsahujících pyl. Tento bublifuk pokryje tenkou vrstvou kapaliny celý strom. Metoda je mnohem šetrnější než jiné, např. mechanické opylování štětečkem. Podrobnosti přinesl dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Objev DNA polymerázy

Arthur Kornberg

Dědičná informace je zapsána v buňce ve dvoušroubovici deoxyribonukleové kyseliny DNA. Její struktura byla známa od roku 1953, ale jak přesně se předává dědičná informace, co se s DNA děje v buňce, to nikdo nevěděl. Změnilo se to 10. října 1957 kdy do redakce časopisu The Journal of Biological Chemistry přichází zpráva Arthura Kornberga s názvem Enzymatická syntéza deoxyribonukleové kyseliny. Redakce ji napřed odmítla jako nedostatečně přesvědčivou. Teprve díky zásahu nového šéfredaktora přece vyšla – o devět měsíců později. Objev později oceněný Nobelovou cenou jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jsou na Marsu jezera?

Evropská sonda Mars Express sleduje rudou planetu už 15 let. Teprve po tak dlouhé době přináší doklady o existenci zásobáren vody pod povrchem planety. Pomocí radaru, který proniká do hloubky několika kilometrů se podařilo najít čtyři jezera, přičemž ti největší má rozměry 20 x 30 kilometrů. Představovat si ale souvislou vodní nádrž plnou vody a možná i života, je ale předčasné. Dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV připomíná, že data ze sondy se dají stejně úspěšně interpretovat i jinak.

Zpívající pes

Papua-Nová Guinea byla územím, kde žil do 70. let dingo lesní. Říkalo se mu "zpívající pes". On totiž neštěká, nevrčí, ale komunikuje pouze vytím. A to vytím s proměnlivou intonací, které může zpěv připomínat. Tento pes bohužel vyhynul a přežívá jen v zoo. Obrovským překvapením bylo hlášení domorodců, že slyší zpívajícího psa z hor. Ten původní totiž žil v pralese. Vědci se vydali po stopách těchto psů a provedli genetickou analýzu s moc zajímavým výsledkem. Informoval o tom biolog prof. Jaroslav Petr.

Otrava jako folklór

Karel IV.

29. února roku 1396 uložil se ke spánku v klášteře Neuzelle Jan Zhořelecký, nejmladší syn Karla IV., aby se druhého dne ráno již neprobudil. Byl naprosto zdráv a bylo mu 25 let. Nebyl opilý, nezaskočilo mu jídlo, nebyly shledány žádné stopy zápasu či násilí. Na těle, snad kromě lehce namodralých rtů a zčervenalé pokožky, nebyly pozorovány žádné projevy nemoci. Okamžitě bylo vysloveno podezření z úkladné vraždy jedem. Podobných případů zná historie řadu. Jenomže se o záměrné otravy nemuselo vůbec jednat. A to přesto, že ve středověku byly poměrně běžným prostředkem k dosažení cílů. Dočteme se to v připravované knize Otrávené příběhy doc. Petra Klusoně z Ústavu chemických procesů Akademie věd.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související