Meteor o sčítání ptáků, zvukovém klamu a utíkajících houbách

Jak se sčítají ptáci?

Ptáci|foto:Český rozhlas

Jarní rána zpříjemňují pěvci mnoha druhů. Příroda se probouzí a ptáci se vracejí ze zimovišť. Je to ideální doba, kdy provést sčítání ptáků. Ornitologům pomocí počítačové aplikace LSD (liniové sčítání druhů), může pomoci každý. Podmínkou je, že pozná zrakem či sluchem, který ptačí druh je v jeho blízkosti. Ptáci pochopitelně ztěžují sčítání svými přelety. Jaká další úskalí má sčítání ptáků, popsal ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Kdy lékaři poznali význam hygieny

Mytí rukou|foto: gentle07,Fotobanka Pixabay,CC0 1.0

Kdyby se dnes k operování či vedení porodu přistupovalo se špinavýma rukama a v plášti pocákaném krví a hnisem, asi by to vyděsilo i člověka hygienou zcela nedotčeného. Ještě před 180 lety to ale bylo běžné, ba dokonce žádoucí - plášť připomínající řeznický svědčil o rozsáhlé praxi a ruce právě vyndané z útrob mrtvoly zase o mazáctví nositele. Co se stalo, že se názor lékařů na hygienu obrátil o 180 stupňů? Zlomový moment jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Zvukový klam nekonečné hudby

Dobře se zaposlouchejte do zvukové nahrávky na youtube. Také máte pocit, že tóny neustále stoupají a stoupají a nemá to konce? To ale není možné. Rozsah slyšitelného zvuku je jen několik oktáv. Jde o zvukový klam, tzv. Shepardovu stupnici. V ní je lidskému uchu předkládáno současně hned několik sekvencí stoupajících tónů s různou hlasitostí. Zajímavé je, že klam nevzniká v lidském mozku, ale už v uchu. Vše vysvětluje prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu.

Mohou houby utíkat?

Zkamenělé živočišné mořské houby |foto:Národní geopark Železné hory

Asi 350 kilometrů od severního pólu se nachází čtyřtisícová hora. Nikdo po ní ještě nelezl, protože její vrchol leží 450 metrů pod hladinou moře. Vědci zkoumali tuto stolovou horu pomocí ponorky s videokamerou. Našli živočišné houby, za kterými byla jakoby „cestička“. Jde o velké překvapení, protože tyto houby by se neměly hýbat. Není jasné, jak to dělají ani proč. Zajímavý objev přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč hmyz netrpí žízní?

Sršeň |foto:David Hablützel,Pixabay,CC0 1.0

Nalézt na světě místo, kde by se nevyskytoval hmyz, to by byl dobrý úkol pro pohádkového prince, kterému bychom nepřáli princeznu. O úspěšnosti hmyzu při kolonizaci planety svědčí jeho přítomnost od polárních oblastí po rovník, od pařících se deštných pralesů po vyprahlé pouště a hřebeny velehor. Co umožnilo šestinožcům osídlit i ta nejextrémnější životní prostředí zemských souší? Například skvělý způsob zacházení s vodou. Přečetli jsme si to v knize entomologa prof. Jana Žďárka Ohroženi hmyzem, kterou vydala Academia.