Meteor o rybě s vlastní vysílačkou, chodící rybě, živých kamenech nebo dinosaurech

22. prosinec 2018
Život v kamenech
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:34 Ryba lovící vlastní vysílačkou
  • 09:44 Záhadná chodící ryba
  • 16:25 Živé kameny překvapují vědce
  • 24:10 Velká výprava za dinosaury pokračuje!
  • 26:07 Šlo by osedlat dinosaura?

Ryba lovící vlastní vysílačkou

Rypoun Petersův

Když jde s vysílačkou na lov člověk, není to nic divného. Potřeba komunikovat s kolegy na lovu, má logiku. Když jde na lov s vysílačkou ryba, vypadá to spíše jako ukázka z nějaké komedie. Jenomže je to realita. Vědci znali rybu jménem rypoun Petersův, jako sladkovodní africkou obyvatelku s nezvyklým „nosem“. Teď přišli na to, že výčnělek rostoucí jí z brady plní pro rybu nesmírně důležitý úkol. Funguje jako anténa pro příjem signálu od kořisti. Ryba navíc plní funkci vysílačky. Čím vysílá? Jaké vlny? Jak loví? To v Meteoru přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Záhadná chodící ryba

Latimerie podivná

Chodící ryba je asi stejný protimluv jako chodící had. Přesto taková ryba existuje. Jmenuje se latimérie podivná a nejde o nějakou hříčku přírody. Je to tzv. živá fosilie, která měla teoreticky dávno vyhynout. Když ji mladá studentka objevila, zprvu jí nikdo nevěřil, protože ryba se na vzduchu rozpadla a mnoho z ní nezbylo. Teprve časem odborníci pochopili, o jaký unikát se jedná. Jak byla ryba objevena a čím ještě překvapila, jsme si řekli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Živé kameny překvapují vědce

Život v kamenech

O překvapení v dnešním Meteoru nebylo nouze. Živé kameny sice nedýchají, nerozmnožují se ani neutíkají před geology, přesto jsou úžasné. Jde o kameny, ve kterých se schovávají sinice. Dochází k tomu především v oblastech, kde je nouze o živiny a nízká teplota. Kameny skrývají úkryt a izolaci. Samozřejmě sinice se i tak potřebují k živinám dostávat. Jak to dělají a jakou roli při tom hraje jejich pestré zbarvení? To v Meteoru vysvětlila dr. Klára Řeháková z Botanického ústavu AV.

Velká výprava za dinosaury pokračuje!

Dinosaurus

V Meteoru posloucháme šestidílný příběh o výpravě, která se díky stroji času vydala do dob dinosaurů. Autorem je odborník na dinosaury Vladimír Socha. Knihu s názvem Poslední dny dinosaurů (Radioservis, 2016) pro rozhlas zdramatizoval Pavel Brycz. Dobrodružný příběh plný překvapení a nebezpečných setkání s dinosaury zároveň popisuje svět druhohor, jak si ho představují dnešní vědci.

V předchozích dílech jsme slyšeli, jak se tři vědci: Roben, Kowalski a Torrensová spolu s agentem Singhem vydali do druhohor mezi dinosaury. Vyslal je tam doktor Archibald šéf -přísně tajného zařízení v USA. Jejich přistání v druhohorách bylo úspěšné, ale mělo několik zádrhelů: zaprvé Archibald poslal naši výpravu bez jejího vědomí do druhohor jen desítky hodin před dopadem ničivého asteroidu, zadruhé profesor de Brass kulantně řečeno zešílel. Chtěl zabránit naší výpravě v návratu zpět do současnosti a také chtěl zachránit nejinteligentnější dinosaury před následky dopadu asteroidu a vytvořil pro ně něco jako Noemovu archu. Naštěstí se našim hrdinům podařilo utéct a teď se snaží pronásledovat de Brasse a zachránit si vlastní životy. Jak to asi dopadne?               

Poslední dny dinosaurů - 5. část

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Hráli: Miroslav Táborský, Jana Stryková, Jaroslav Plesl, Igor Bareš a Pavel Rímský. Hudba Jiří Strohner, zvukové efekty Tomáš Pergl, zvukový mistr Milan Křivohlavý, režie Vlado Rusko.

Šlo by osedlat dinosaura?

Po skončení dalšího dílu příběhu Poslední dny dinosaurů jsme se zeptali autora knižní předlohy Vladimíra Sochy, které živočišné druhy přežily pád planetky, jak byla ničivá planetka velká a jestli by šlo osedlat dinosaura, jak je to v knize líčeno.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související