Meteor o orangutanech, kteří si vyprávějí příběhy, supernovách nebo dinosaurech

Vyprávějí si orangutani příběhy?

Orantgutani překvapili úrovní komunikace|foto: CC BY 2.0, chem7

Zní to jako zbytečná otázka – orangutani přece nemluví. Jenomže v řeči zvířat vypadá vyprávění úplně jinak. Soubor zvuků majících svůj účel může být vábením samičky, zastrašováním nepřítele nebo varováním. Zvířata na rozdíl od člověka komunikují jen o tom, co se děje právě teď – teď je nebezpečí, teď je potřeba utéct, teď začalo pršet. Tohle platilo až do okamžiku, kdy v Africe vědci začali sledovat orangutany. A přišlo velké překvapení, které v Meteoru přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak se zrodily supernovy

Pozůstatek supernovy, která vybuchla roku 1054 v souhvězdí Býka|foto: ESO

Naši předkové byli velmi pečlivými pozorovateli oblohy. Znali pohyb Slunce a Měsíce, dokázali předvídat zatmění už před tisíci roky. Důkladně znali i noční oblohu plnou hvězd. V éře bez světelného znečištění to byla nádhera, která jim nedávala spát. A tak není divu, že si dokázali všimnout nezvyklých událostí. Nejen nápadných komet, ale i hvězd, které z ničeho nic začaly svítit na místě, kde předtím žádná nebyla. Tyto nové hvězdy - „novy“, byly velkou záhadou. Před sto lety se ukázalo, že existují i takové hvězdy, které zjasní milionkrát více než novy. Roku 1933 dostaly označení „supernovy“. Kdo s tím přišel a jak si je vysvětlit? To jsme si řekli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Motivace a plánování v lidském mozku

Dnešní věda vidí do mozku|foto: Fotobanka Pixabay

Možná vás to překvapí, ale vaše schopnost plánovat nebo mít správnou motivaci pro jednání, je v mozku vidět. Zobrazovací metody činnosti mozku dokáží určit věci, o kterých se neurologům před 30 lety ani nesnilo. MUDr. František Koukolík popsal v Meteoru, že nás motivuje taková činnost, ze které máme prospěch a při které se moc nenadřeme. Neuronovou síť, která je aktivní při motivování, dokáže úplně rozzářit čokoláda, oblíbená píseň či krásný obraz. Je to nicméně velmi individuální záležitost. Co ještě je v mozku vidět?

Velká výprava za dinosaury pokračuje!

Dinosaurus|foto: Jerzy Górecki,Pixabay,CC0 Creative Commons

V Meteoru posloucháme šestidílný příběh o výpravě, která se díky stroji času vydala do dob dinosaurů. Autorem je odborník na dinosaury Vladimír Socha. Knihu s názvem Poslední dny dinosaurů (Radioservis, 2016) pro rozhlas zdramatizoval Pavel Brycz. Dobrodružný příběh plný překvapení a nebezpečných setkání s dinosaury zároveň popisuje svět druhohor, jak si ho představují dnešní vědci.

V předchozích dílech jsme slyšeli, jak se tři vědci: Roben, Kowalski a Torrensová spolu s agentem Singhem vydali do druhohor mezi dinosaury. Vyslal je tam doktor Archibald šéf -přísně tajného zařízení v USA. Jejich přistání v druhohorách bylo úspěšné, ale mělo jeden malý háček – dinosaurům musejí čelit beze zbraní a jeden velký - Archibald poslal výpravu bez jejího vědomí do druhohor jen desítky hodin před dopadem ničivého asteroidu!  Úkoly ale zůstaly stejné - prozkoumat svět dinosaurů a najít profesora de Brase, který vymyslel stroj času a natrvalo se v éře dinosaurů zabydlel. Co myslíte, podaří se jim to?

Šlo by jíst dinosaury?

Po skončení dalšího dílu příběhu Poslední dny dinosaurů jsme se zeptali autora knižní předlohy Vladimíra Sochy, proč by se lidem v éře dinosaurů hůře hojily rány, jestli by mohli dinosaury jíst, zda tehdy na člověka mohli zaútočit jiné druhy parazitů a jak byli dinosauři inteligentní.