Meteor o záhadném letu pampelišek, čápu velkém jak žirafa, dinosaurech nebo odmocnině ze dvou

1. prosinec 2018
Pampeliška
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:15 Odmocnina ze dvou a lidské štěstí
  • 09:48 První všeobecná nemocnice v Praze
  • 14:40 Trampoty kosmického dalekohledu
  • 17:46 Jak létají pampelišky?
  • 27:05 Velká výprava za dinosaury pokračuje!
  • 28:35 Čáp velký jak žirafa, který požíral dinosaury

Odmocnina ze dvou a lidské štěstí

Historicky první záznam odmocniny ze dvou

Každý si vzpomene na základní školu, kde děti z hlavy odmocňují čísla 25, 16, 9 nebo 4. Kdo se pokusí odmocnit číslo 2, už má problém – bez kalkulačky to nedokáže. O to je obdivuhodnější, že už před 3700 staří Babyloňané dokázali odmocnit dvojku na pět desetinných míst. Dokonce se o tom dochovala hliněná destička s klínovým písmem. Matematik Petr Klán z Vysoké školy ekonomické se ale pokusil o něco víc. Zamyslel se, podobně jako naši předkové, nad odmocninou ze dvou z filosofického hlediska. A našel souvislost s lidským štěstím.

První všeobecná nemocnice v Praze

Nemocnice

Psal se rok 1790. Císař Josef II. Už byl po smrti, přesto jeho devět let starý výnos vyústil v něco dobrého – vznik první pražské všeobecné nemocnice. Zejména chudí lidé měli do té doby obrovský problém, kam zajít se svými zdravotními problémy. Pomáhala samozřejmě církev, ale co si budeme povídat, kvalifikace jejich pracovníků nebyla na nejlepší úrovni. Všeobecná nemocnice v Praze existuje dodnes, byla podstatně rozšířena a slouží lidem. Okolnosti jejího vzniku jsme si v Meteoru přiblížili v rámci pravidelné rubriky Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak létají pampelišky?

Pampeliška

Někdo by mohl skutečnost, že se do prestižního vědeckého časopisu Nature dostala obyčejná pampeliška, považovat za žert. Jenomže k tomu byl velmi pádný důvod. Vědci studovali let chmýříčka odkvetlé pampelišky. Testovali ho v aerodynamickém tunelu, kde pomocí drobných prachových částic bylo možné nafilmovat a nafotit pohyb vzduchu v blízkém okolí chmýříčka. Když odborníci shlédli záznam, nestačili se divit. Nad chmýříčkem spatřili vír. Teoreticky byl už dávno propočítán, ale nikdo nepředpokládal, že bude stabilní a pomůže chmýříčku doletět na stokilometrovou vzdálenost. Jak pampeliška létá a k čemu by objev mohl sloužit v Meteoru přiblížil prof. Jaroslav Petr.

Velká výprava za dinosaury pokračuje!

Dinosaurus

V Meteoru posloucháme šestidílný příběh o výpravě, která se díky stroji času vydala do dob dinosaurů. Autorem je odborník na dinosaury Vladimír Socha. Knihu s názvem Poslední dny dinosaurů (Radioservis, 2016) pro rozhlas zdramatizoval Pavel Brycz. Dobrodružný příběh plný překvapení a nebezpečných setkání s dinosaury zároveň popisuje svět druhohor, jak si ho představují dnešní vědci.

Poslední dny dinosaurů - 2. část

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Hráli: Miroslav Táborský, Jana Stryková, Jaroslav Plesl a Igor Bareš. Hudba: Jiří Strohner, zvukové efekty: Tomáš Pergl, zvukový mistr: Milan Křivohlavý, režie Vlado Rusko.

Čáp velký jak žirafa, který požíral dinosaury

Po odvysílání druhého dílu příběhu Poslední dny dinosaurů jsme se zeptali autora knižní předlohy Vladimíra Sochy, proč si hrdinové v druhohorách připadali jako v teráriu, jestli byla tehdy sopečná činnost opravdu větší než dnes, jestli tehdy byly lijáky na denním pořádku, a jestli popisovaný ptakoještěr quetzalcoatlus (vypadající jako čáp o výšce žirafy) opravdu chodil pomocí křídel.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související