Meteor o největší a nejstarší houbě, prvním léku na srdce, dinosaurech nebo mozku

8. prosinec 2018
Srdce
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 02:35 Úspěch a štěstí v lidském mozku
  • 10:50 První lék na srdce
  • 18:57 Největší a nejstarší houba světa
  • 26:47 Velká výprava za dinosaury pokračuje!
  • 27:43 Jak vypadala planetka, která zabila dinosaury?

Úspěch a štěstí v lidském mozku

Štěstí

Kdo by nechtěl být v životě úspěšný a šťastný. Výzkum ale ukázal, že někdo se šťastnější už rodí. Genetická výbava je nám dána už v kolébce a nedá se v průběhu života měnit. Byly objeveny „geny štěstí“, které způsobují, že jejich nositel je v běžném životě spokojenější a šťastnější, pokud se mu neděje vyloženě nic tragického. MUDr. František Koukolík popsal v Meteoru, že úspěch i štěstí jsou v lidském mozku „vidět“ pomocí funkčních zobrazovacích metod, jakými je např. magnetická rezonance.

První lék na srdce

Srdce

Srdce zůstávalo po staletí tajemným orgánem, jehož se ani lékaři neodvažovali dotýkat. Při tom kondice srdce může mít vliv na řadu onemocnění. Úplnou náhodou se stalo, že ve druhé polovině 18. století byl objeven první lék na srdce. Stačilo, aby si přítel jednoho lékaře pomocí jakéhosi lektvaru vyléčil vodnatost. Doktoru Williamu Witheringovi to vrtalo hlavou a snažil se přijít na to, která složka lektvaru od báby kořenářky zabrala. Brzy mu bylo jasné, že účinnou látkou je bylina, která měla přímý vliv na srdeční činnost. Ta se po požití zvýšila a odpumpovala nadbytečnou vodu z těla pryč.

Největší a nejstarší houba světa

Houba

Za největšího živočicha planety bývá označován plejtvák obrovský vážící 140 tun a dorůstající délky až 25 metrů. Ve srovnání s rekordmankou v říši hub je to jen lehký trpaslík. Za rekordními houbami se ale musíme vydat s krumpáčem a motykou. Nejde o rekordně velké klobouky a nohy rostoucí v lese mezi jehličím, ale o celé podhoubí. Houby jsou totiž unikátní v tom, že tvoří pod povrchem země celý živý propojený komplex. Rekordní houbu najdeme v USA a biolog Jaroslav Petr nám vyprávěl, jak složitě byla objevována, kolik váží i to, že žije na ploše větší, než jakou zabírá areál Pražského hradu!

Velká výprava za dinosaury pokračuje!

Dinosaurus

V Meteoru posloucháme šestidílný příběh o výpravě, která se díky stroji času vydala do dob dinosaurů. Autorem je odborník na dinosaury Vladimír Socha. Knihu s názvem Poslední dny dinosaurů (Radioservis, 2016) pro rozhlas zdramatizoval Pavel Brycz. Dobrodružný příběh plný překvapení a nebezpečných setkání s dinosaury zároveň popisuje svět druhohor, jak si ho představují dnešní vědci.

Minule a předminule jsme slyšeli, jak se tři vědci: Roben, Kowalský a Torensová spolu s agentem Singhem vydali do druhohor mezi dinosaury. Vyslal je tam doktor Archibald šéf - přísně tajného zařízení v USA. Před týdnem jsme slyšeli, že přistání v druhohorách bylo úspěšné, ale mělo malý háček – dinosaurům musejí čelit beze zbraní. Jak se jim to bude dařit? A copak asi zažijí dnes?

Hráli: Miroslav Táborský, Jana Stryková, Jaroslav Plesl a Igor Bareš. Hudba Jiří Strohner, zvukové efekty Tomáš Pergl, zvukový mistr Milan Křivohlavý, režie Vlado Rusko.

Přežil by člověk v době dinosaurů?

Po odvysílání prvního dílu příběhu Poslední dny dinosaurů jsme se zeptali autora knižní předlohy Vladimíra Sochy, jestli by planetka, která zabila dinosaury, skutečně byla vidět okem dva dny před srážkou, co by hrdinové viděli v okamžiku jejího dopadu na zem, jestli existovala obří kobylka, se kterou se setkali a jaký vliv by mělo na člověka, že v druhohorách bylo ve vzduchu mnohem více kyslíku.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související