Meteor o rekordu DNA, plošticích s lepidlem a falešné zmiji

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Organismus se sedmi druhy DNA

Vědci podrobně zkoumali genetické složení kryptomonázy „cryptomonas gyropyrenoidosa“. Jde o jedinou buňku, která se ale skládá hned z několika útvarů. Když vědci sledovali DNA jednotlivých komponent, zjistili, že v organismu je celkem 7 druhů genetické informace. Tím byl ustanoven nový rekord. Jak podotkl dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV, měli bychom přehodnotit, jak se díváme na živé organismy.  

Léčení pomocí hormonů

Lidské tělo|foto: Monoar_CGI_Artist, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Senzační objev inzulinu, kterým Frederick Banting počátkem 20. let 20. století ohromil svět, přivedl ke studiu hormonů řadu schopných badatelů, mezi nimi fyziologa Franka Alexandera Hartmana, profesora na univerzitě v americkém Buffalu. Ten se pustil do výzkumu nadledvin, které díky nedávno objevenému adrenalinu byly tehdy po slinivce druhou nejpopulárnější žlázou s vnitřní sekrecí. 8. července 1930, tedy před 93 lety, se mu povedlo vyléčit Addisonovu chorobu hormonem kůry nadledvin. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Využívají ploštice nástroje?

Když vědci objevili nový druh ploštice zákeřnice, byli překvapeni, že se jim přilepila k prstům.  Zprvu si mysleli, že jde o nějaký omyl, ale když se na ně zaměřili, ukázalo se, že lepkaví jsou všichni jedinci druhu. Podrobný výzkum ukázal, že ploštice se zcela záměrně nechávají ulepit od jednoho druhu trávy. Proč? Využívají ji jako nástroj? O tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Falešná zmije

Zmije obecná vykukuje z trávy|foto:Shutterstock

Falešný je pro nás člověk, který něco předstírá. Ale falešná jsou často i zvířata. Člověk, který něco předstírá, chce tímto jednáním získat určitý prospěch. Ale u zvířat jde o něco mnohem závažnějšího, jde totiž o život. A teď si představte, že jste užovka. Máte možnost se strachovat, máte možnost utíkat a skrývat se a máte i možnost předstírat, že jste někdo jiný, někdo nebezpečný, kterému se má nepřítel radši vyhnout. Zážitky zoologa Karla Pecla ze setkání s falešnou zmijí čte Miloň Čepelka.

Jaká kometa se vrací nejčastěji?

Kometa|foto:Shutterstock

Může to trvat tisíce, desetitisíce, statisíce let, než se kometa opět vrátí ke Slunci. Existují i takové, které prolétají kolem naší hvězdy jen jednou a už se nikdy nevrátí. Druhým extrémem jsou komety vracející se během lidského života vícekrát. Rekordmankou je Enckeova kometa, která se vrací každého 3,3 roku. Vysoká frekvence návratu je dána extrémně krátkou dráhou, kometa se pohybuje jen mezi Merkurem a Jupiterem. Další podobnosti přinesl dr. Pavel Koten z Astronomického ústavu AV.

Lékař Paracelsus na studiích

Jmenoval se Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, nicméně do historie vstoupil pod jménem Paracelsus. V oboru lékařství jde o pojem. Reformoval medicínu, aby byla, dalo by se říct, víc vědecká. Počátkem 16. století šlo o velký pokrok. Zároveň šlo o velmi složitou osobnost, se kterou téměř nikdo nevydržel. Otevřeně zpochybňoval autority své doby, což mělo špatný vliv na jeho kariéru. Tato osobnost zaujala  Josefa Kleibla, zakladatele a dlouholetého redaktora Meteoru natolik, že v roce 1989 nechal natočit šestidílnou dramatizaci o životě Paracelsa. Lékař leží na smrtelné posteli, vzpomíná na svůj život a hlavou mu hlodá svědomí…

Scénář napsala Helena Benešová, mistrem zvuku byl Miloslav Turek, režie se ujal Ladislav Rybišar Martínková. Účinkují: Eduard Cupák, Josef Červinka, Radovan Lukavský, Jiří Holý, Josef Patočka a Miroslav Doležal.