Meteor o rekordním květu, pohromě sarančat a měsících Marsu
Poslechněte si:
- 01:07 Rekordman mezi květy
- 08:33 Proč se sarančata požírají navzájem?
- 15:45 Objev měsíců Marsu
- 23:32 Létají meteory i na jiných planetách?
- Sherlock Holmes a homo ludens (do 19. 8. 2023)
Hovoří biolog Jaroslav Petr nebo astronom Pavel Koten. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Zážitky zoologa Karla Pecla čte Miloň Čepelka.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Rekordman mezi květy
Raflézie Arnoldova je tropická, parazitická rostlina s nejrozměrnějším květem, jehož průměr může přesahovat 1 metr. Impozantní je i jeho hmotnost, která dosahuje téměř 11 kg. Není divu, že pro rostlinu je vytvoření květu tak náročné, že to dokáže jen jednou za svůj život. Zoolog Karel Pecl, jehož vyprávění čte Miloň Čepelka, se za květem vydal na Sumatru. První den, když se raflézije otevře, páchne jako hnijící maso. Víte proč?
Proč se sarančata požírají navzájem?
Už v Bibli, kde se zmiňuje 10 ran egyptských, je na seznamu pohrom uveden přílet obrovského počtu kobylek, které zpustoší úrodu. Jde sice o chybu překladu a správně má jít o sarančata, ale nic to nemění na faktu, že si už tehdy byli lidé vědomi tohoto nebezpečí. Vědci teď zkoumali, jak to mají sarančata zařízeno, že se vydávají všechna jedním směrem, a co jim brání v tom, aby se nepožrala navzájem. Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.
Objev měsíců Marsu
Opravdu nemají kromě Země planety blízké Slunci žádné měsíce? To se rozhodl v případě Marsu ověřit americký astronom Asaph Hall. Měl pro to ty nejlepší technické předpoklady, pracoval totiž s tehdy největším přístrojem na světě – 66 cm dalekohledem Námořní observatoře ve Washingtonu. Minula půlnoc, nastal 12. srpen 1877, když kolem půl třetí ráno místního času zahlédl v blízkosti rudé planety drobnou svítící tečku. Za pět dní zahlédl i druhý satelit, obíhající ještě blíž než první. Měsíce Phobos a Deimos byly objeveny. Víc jich Mars nemá. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Létají meteory i na jiných planetách?
Meteor je velmi krásný úkaz a právě dnes v noci z 12. na 13. srpna budou létat Perseidy. Každý se může přesvědčit, jaký je to pěkný zážitek. Bude si ho moci lidstvo vychutnávat, i když přistane na nějaké jiné planetě? Na to jsme se ptali dr. Pavla Kotena z Astronomického ústavu AV. Proč na Venuši Perseidy nelétají? Jak vypadají meteory na Marsu? Víme to?
Sherlock Holmes a homo ludens
Anglický detektiv Sherlock Holmes se báječně hodí do pořadu Meteor, neboť ve své práci vždy využíval vědeckého přístupu. Jeho široké znalosti ve spojení s úžasnými kombinačními schopnostmi mozku dokázaly uspět tam, kde jiní ztroskotali. Přímo pro Meteor byla napsána řada příběhů. Rozhlasovou dramatizaci Sherlock Holmes a homo ludens vysílal Meteor poprvé roku 1987. Slavný detektiv v něm řeší případ podivné krádeže.
Scénář napsal Josef Kleibl, režii měl Karel Weinlich. Účinkují Svatopluk Beneš, Jiří Císler, Jiří Samek a Vladimír Bičík.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.