Meteor o rekordních skokanech, virech v naší DNA a době bronzové

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Rekordní skokani o tyči

Představte si skokana o tyči, jak se rozebíhá, zapichuje tyč na určené místo, ta se prohne a vymrští ho do výše přesahující 200 metrů. Naprosto nemožné, vždyť nejlepší skokani světa přeskakují laťky ve výšce jen 6 metrů! V případě člověka ano. Ale drobný živočich zvaný chvostoskok, pokud by měl lidské rozměry, by do 200 metrů vyskočil. Jak to dělá? A jak svůj skok řídí, aby dokázal ovlivnit, kam dopadne? To vysvětloval biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev infračerveného záření

Britský astronom německého původu William Herschel, slavný objevitel planety Uran, studoval Slunce. Dělal to tak, že sluneční světlo rozložil hranolem a potom do jednotlivých barevných zón vkládal rtuťový teploměr. Ke svému úžasu zjistil, že v červeném pásmu viditelného světla teplota stoupá nejrychleji a dosahuje nejvyšší hodnoty. A tady se projevil jako bytostný badatel – „jen tak“ posunul teploměr ven z duhy, těsně za její červenou oblast. Teploměr se zahřál ještě víc! 11. února 1800 objevil infračervené záření. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Způsobují zbytky virů nemoci?

V lidské DNA se nachází zbytky statisíce virů. Posbírali jsme je během evoluce a dodnes nás mohou zlobit. Tyto tzv. retroviry dokáží zpětně přepisovat genové vzkazy. Jejich výzkumem se zabývá dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV. Zaměřuje se především na to, jestli by viry mohly způsobovat některé autoimunitní choroby. Co když náš imunitní systém útočí na vlastní buňky, protože v nich detekuje zbytky těchto virů?

Návrat člověka na Měsíc

Mise Artemis odstartovala. NASA vyslala raketu SLS k Měsíci|foto:John Raoux, ČTK / AP

Konečně se zdá, že poletíme k Měsíci! Půl století od prvních cest v rámci projektu Apollo je tu nový projekt Artemis. Zkušební let proběhl koncem minulého roku velmi úspěšně. Co bude dál? Ing. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně popsal, že v letu Artemis II už se vydají k Měsíci lidé, i když jen na jeho oběžnou dráhu. Přistání má  plánu až Artemis III, pravděpodobně roku 2027. A pak? Podaří se postavit u Měsíce stanici?  

Proč skončila doba bronzová?

Bronz je fascinující materiál, který posunul lidstvo dál. Rozvinulo se hned několik významných civilizací: Babylon, Egyptská říše, Chetité a také nejstarší mykénská civilizace v Řecku. Před koncem druhého tisíciletí před Kristem ale všechny tyto civilizace zanikly. Téměř současně.  Proč? I o tom píše prof. Miroslav Raab, který působí v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd. V nakladatelství Academia mu vyšla kniha Lidé kolem stolu aneb úvod do mezilidské chemie. Jde o knihu netradiční, je směsí životních zážitků, umění, historie a chemie. V Meteoru z ní čte Martina Preissová.