Meteor o původu člověka, gramofonových deskách a čichu čápů

Dnešní podrobné genetické analýzy velkého počtu lidí ukazují věci, které byly ještě před 10 lety nemyslitelné. Všichni lidé světa mají například méně pestrý genom než lidé žijící v Africe od Sahary po Jihoafrickou republiku.

Jak to, že jsou si podobnější indiáni, Asiaté a běloši více než černoši z subsaharské Afriky? Tajemství spočívá v původu moderního člověka. Lidé žijící mimo africký kontinent přišli právě z Afriky, a to z poměrně malého východního území. Jak to bylo s putováním člověka nám vyprávěl Viktor Černý z Archeologického ústavu AV.

Jak se vyrábějí gramofonové desky?

Gramofonová deska|foto: StockSnap, Pixabay, ©

Gramofonová deska není zdaleka relikt minulosti, který patří do muzea. Svůj vrchol zažil tento způsob záznamu hudby v roce 1980, ale od roku 2007 se desek opět prodává každým rokem víc. Přeci jen mechanický záznam zkresluje hudební zážitek méně než digitální hudba.

Meteor navštívil Gramofonové závody v Loděnici, kde právě vzniká speciální vinylová deska u příležitosti pojmenování planetky po městu Žebrák. Jak se dnes desky vyrábí? Proč se i černé musí dobarvovat? Kolik drážek se vejde na desku? Fascinující technické detaily popsali Jan Florián a Kamil Duba.

Spor o materialismus

V polovině 19. století se rozhořel spor o podstatě člověka. Věda dospěla k názoru, že všechny organismy sestávají ze spontánně se replikujících jednotek a že tělo je biologický stroj na přeměnu energie v pohyb až v myšlenky.

Myšlení|foto:Fotobanka Profimedia

Sílily hlasy, že biologie není nic víc než poněkud subtilnější fyzika a chemie. A že život lze vysvětlit na základě mechanického pohybu atomů. Někteří biologové dokonce zpochybnili existenci svobodné vůle i samé duše, o biblickém zrození člověka ani nemluvě!

Jiná skupina odborníků se postavila na velký odpor, a tak vznikl velký spor o materialismus. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Orientují se čápi čichem?

Jak čápi poznají, že někdo někde čerstvě posekal louku?|foto:Tomáš Prouza - Čapí hnízdo v Bohuslavicích

V Německu proběhla beseda dětí s přírodovědci a padla zajímavá otázka. Chlapec se zeptal, jak čápi poznají, že někdo někde čerstvě posekal louku? Narážel na to, že se čápi často ve velkých počtech na takové porosty slétají za potravou.

Vědci museli přiznat, že odpověď neznají. Chemikové jim poradili, jaké látky čerstvě posekané rostliny uvolňují, a pak proběhl velmi zajímavý experiment, který měl prokázat, jestli čápi louku cítí. Jak dopadl popsal biolog prof. Jaroslav Petr.