Meteor o první vědě v rozhlase, pokusu na lidech a skrytém životě

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Věda v počátcích rozhlasu

Rozhlasový přijímač|foto: Garten-gg, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Zpočátku rozhlas vysílal hodinu denně, ale čím více prostoru dostával, tím větší množství informací se do něj vešlo. Své místo měla i věda. Zpočátku šlo o vědci sepsané a vědci čtené texty. Dva z nich jsme si připomněli. Moc zajímavou přednášku od dr. Jaroslava Štorkána na téma putování a rozmnožování úhořů a od dr. Bohumila Němce o Darwinovi a darwinismu. Tehdejší informace hodnotil dnešní optikou biolog prof. Jaroslav Petr. Některé věci byly objasněny teprve nedávno.

Sto let meteorologie

Synoptická mapa ČHMÚ zachycuje tlakovou níži, která ovlivňuje počasí u nás|foto:Repro Český rozhlas

Víte, jaké bylo počasí v den, kdy začal vysílat Český rozhlas? Díky systematickému měření o tom máme záznamy. Bylo chladno, zataženo, deštivo, 12 stupňů. Šlo o nejchladnější den jinak teplého května. Už tehdy meteorologové dokázali předvídat počasí, i když s menší spolehlivostí než dnes. V éře před počítači museli všechny synoptické mapy kreslit ručně, vzpomíná Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. Jak to tehdy probíhalo a co se za 100 let změnilo?

První klinická studie

Citrusy proti kurdějím|foto:Fotobanka Profimedia

Kurděje byla zákeřná nemoc, která trápila třeba námořníky po staletí. Britský lékař James Lind se rozhodl udělat v terapeutickém zmatku kolem kurdějí jasno. Dne 20. května 1747 přímo na palubě britské vojenské lodi zahájil první klinický pokus v dějinách medicíny. Tucet nemocných kurdějemi rozdělil na šest dvojic. Všichni dostávali naprosto stejnou lodní stravu, její doplňky se však lišily. Konzumenti citrusů se do šesti dnů uzdravili, a tak bylo prokázáno, že příčinou kurdějí je chybějící vitamin C. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Máme na Zemi skrytý život?

Vědci chtějí poslat sondu k Marsu, aby na něm hledala stopy života. Kde ale otestovat její schopnosti, aby na rudé planetě neselhala? Chilská poušť Atacama je skvělým místem téměř bez života. Když vědci analyzovali, co tam sonda našla, nestačili se divit. Našli stopy DNA, která neodpovídá ničemu živému, co na Zemi žije. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV říká, že rozpoznat o jakou formu života jde a jakou roli a postavení má v evoluci, bude velmi obtížné.

Když staví přehrady příroda

Přehrada ve vysokých horách |foto: ID12019, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Ve středoasijském pohoří Ťan-šan došlo před 500 lety k velmi silnému zemětřesení. Příroda tu na řece Kara Su postavila geniální technické dílo. Na dno nasypala propustný materiál a přes něj navršila obrovskou masu hlíny a jílů, které vytvořily dokonale nepropustnou hráz. Když se nádrž naplnila vodou z řeky Kara Su až po okraj, voda přetékat nezačala! Místo toho začala prosakovat při dně hráze, ale jen takovým tempem, který se rovnal přítoku. Ano, hráze neumí stavět jen člověk. I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.